Betonování sloupků plotu ve svahu

Díry jsme vrtali půjčeným motorovým vrtákem o průměru 20 cm a beton míchali polosuchý. Rohové díry byly hluboké kolem 60 cm. Nejtěžší bylo trefit naráz rozteč, svislost i výšku. Na 30metrové straně se nám prověsil provázek, a tak jsme odskoky další strany rozpočítali rotačním laserem.

Plot ve svahu: nejdřív čtyři rohy

Plot jsme stavěli poprvé a rovnou ve svahu. Dělali jsme tři strany se sousedy, čelní do ulice přijde později. Sloupky i ostatní materiál máme od Ploty Dobrý, výběr je v úvodu série. Ve svahu jsme řešili směr, výškové odskoky a hlavně rozteč.

Začali jsme čtyřmi rohy, aby od nich šly rozměřit strany. U gabionu jsme roh posunuli kousek vedle geodetického bodu, aby plot šel v rovině s kapsami na sloupky, které jsou v gabionu schované. Jiný roh je odsazený kvůli bráně a brance.

Zemní vrták s brzdou

Díry jsme vrtali půjčeným motorovým zemním vrtákem Stihl. Má brzdu, která ho zastaví, když se zasekne. Délka vrtáku stačila tak akorát, klidně bych si představil delší. Rýč na vybírání hlíny ze dna úzkého vrtu nemám, takže jsem chtěl zbytek hlíny na dně udusat.

Na jednom rohu byl geodetický bod přesně v místě díry a šel pryč. Jeho polohu pak držel provázek natažený nad ním. Provázky, které při vrtání překážely, jsem před betonáží zase natáhl.

Jak jsme betonovali rohové sloupky

Beton jsme míchali v míchačce, sušší, aby v něm sloupek hned držel. Plán byl dát na dno 5 až 10 cm betonu, udusat ho kusem dřeva a sloupek zatlačit do další vrstvy. K terénu jsem beton nedoplňoval, kdyby bylo potřeba místo kvůli podhrabovým deskám snížit.

U prvního sloupku jsem se moc rozjel. Na dno jsem dal betonu moc, pořádně ho udusal a sloupek už do něj nešel zatlačit. Nevím, jak to chlapi ve videích dělají, mně to nešlo. Beton jsem vyhrabal a udělal dno znovu.

Pak jsem hledal místo, kde sloupek svisle trefí roh. Jednou rukou jsem ho držel a druhou kolem házel beton, aby se poloha zafixovala. Stačilo 5 až 10 cm a sloupek už držel svislost, pak jsem jen dosypával a dohutňoval.

První sloupek mi zabral asi půl hodiny. Sloupky máme zkrácené tak, aby pod nimi zůstal beton, takže u dalších jsem na dno dal jen trochu betonu. Výšku jsem hlídal páskou na sloupku proti prknu položenému v úrovni terénu.

Zadní strana: výška podle provázku

Zadní strana byla zkušební. Bude asi nejvíc vidět, takže kde jinde se to učit.

Výšku jsme vedli provázkem. Na prvním a posledním sloupku jsme ho dali 125 cm od horní hrany. Každý další sloupek dostal značku ve stejné vzdálenosti. Funguje to, jen když terén klesá rovnoměrně. Že se provázek trochu prověsí, jsem věděl, ale řekl jsem si, že se s tím drbat nebudeme.

Na konci by zbyla díra asi 20 cm a dva sloupky skoro vedle sebe nevypadají dobře. Udělali jsme proto zkrácené pole kolem 140 cm na začátku i na konci a mezi nimi celá pole po 250 cm.

Vrtali jsme vždycky dvě díry a další vzdálenosti odměřovali až od zabetonovaných sloupků. Druhý sloupek jsem po změně postupu osadil asi za pět minut.

Vrták byl půjčený, takže jsme to dělali za víkend od rána do tmy a drobnosti další den. Spíš bych to nedoporučil. Je potřeba vychytat počasí i půjčení vrtáku a ideálně na to být dva.

Proč se provázek na 30 metrech prověsil

Na zadní straně dlouhé asi 30 metrů provázek nestačil. Směr sedí, ale gravitace dělá svoje. Po čtyřech pěti sloupcích nám přišlo, že nestíháme nabírat výšku tak jako terén.

Pár sloupků jsme proto vytáhli, podsypali betonem a vrátili zpátky (od 15:09). V polosuchém betonu otvor po sloupku zůstal, stačilo ho zatlačit a dorovnat. Zbytek strany jsme dodělali spíš od oka podle terénu. Funkční to je, jen ne tak, jak jsme si představovali.

Odskoky sloupků rotačním laserem

Na další straně jsme druhý den provázek uvázali za kolíky kousek za krajními sloupky. Přes hranu sloupku se jen přehnul, takže držel směr a čerstvý sloupek netahal. Dali jsme ho nízko u země, protože už nehlídal výšku, ale rozteč.

Výšky jsme měřili rotačním laserem Bosch. Rozdíl nejnižšího a nejvyššího místa jsme rozpočítali na počet polí. Vyšel odskok pro každý další sloupek. Laser jsem položil kamkoli a na prvním sloupku změřil, kde svítí. Na dalším jsem udělal rysku posunutou o vypočtené číslo a nastavil na ni přijímač.

Ke konci jsme klesání nabírali trochu rychleji, a tak jsme odskok o nějaký centimetr zmenšili. Chyba byla moje, rozdíl jsem měřil podle terénu, ne podle sloupků. S laserem to šlo pomaleji, ale na takovou délku byl výsledek lepší.

Značky jsme nejdřív dělali páskou, jenže ta v horku pouštěla lepidlo. Přešli jsme na lihový fix, který jde s přípravkem očistit snadno.

Balvan přesně pod sloupkem

Stavíme na skále. Obrovský šutr byl samozřejmě přesně tam, kde jsme potřebovali vrtat, a vrták se níž nedostal. Brzda ho zastavila, takže se mi nevytrhl z ruky.

Začali jsme proto nahoře kratším polem a dolů jeli přesnou roztečí. Pod jedním z posledních sloupků byl balvan, který mohl vážit klidně několik set kilo. Vykopal jsem, co šlo, a udělal kolem sloupku betonovou buchtu. Do skály vrtat nebudu. Je to risk a v nejhorším se to jednou opraví.

Přesnost vrtání děr na sloupky

Při profilu sloupku 60 × 40 mm se zdá, že místa v díře je dost. Stačí se ale s vrtákem kousek posunout a místo je pryč. Ve svahu člověka trochu mate, co je opravdu svisle, a tak jsem značku z provázku přenášel na terén vodováhou.

Díru jsem vrtal odsazenou na stranu, kam od provázku půjde sloupek, jinak bych přišel o prostor na vyrovnání. Párkrát jsem ji stejně musel dohrabávat, protože byla natěsno.

Rozteč měřená u země

Rozteč musí sedět přesně, aby se mezi sloupky vešla podhrabová deska. Hlavně nesmí být moc velká, jinak by deska v držácích nedržela. Světlou vzdálenost jsem měl změřenou na vzorovém poli vyskládaném předem na terase.

Při betonáži jeden z nás házel beton a já jsem s vodováhou a metrem hlídal sloupek. Od hotového sloupku jsem odměřil vzdálenost, na posledním zkráceném poli třeba 112 cm, a udělal na provázku tečku.

Nad gabionem nás vedl horní provázek. Na posledním úseku v zemi jsem natáhl ještě druhý provázek dole, u podhrabových desek. Tam je přesnost nejdůležitější, tak jsem značky roztečí dělal na něj.

Svislost, poloha a výška naráz

Nejvíc zabrat mi ze začátku dalo trefit bod, kde sloupek leží v betonu. Když leží u tečky, ale trochu nakřivo, po srovnání ustřelí nahoře klidně o 3 cm. Hraje roli i půl centimetru. Hlídal jsem naráz svislost v obou směrech, tečku na provázku a výšku. Nejhorší je, když všechno sedí a sloupek je o 5 cm níž. Pak jsem ho musel vytáhnout a podsypat.

Na krátkém úseku nad gabionem jsme výšku vedli zase provázkem, na obou krajních sloupcích stejně daleko od horní hrany. Na krátké vzdálenosti se neprověsí a je to nejrychlejší způsob.

Beton šel do díry po malých dávkách a hned jsme ho dusali, protože velká dávka umí sloupek posunout. Jakmile se sloupek zakotvil, po narovnání seděl pořád na stejném místě. Párkrát se mi stejně kousek posunul při hutnění. Tečka proto musí být úplně přesná, aby se moje chyba vešla do tolerance pro montáž desek.

Bublina na vodováze přitom lítala, i když jsem sloupek pevně tlačil shora. Ustálila se až po prvním zhutnění. Do té doby jsem svislost spíš odhadoval a pak ji znovu zkontroloval (od 32:43). Nevím, jestli jsem dělal něco špatně. Většinou to dopadlo docela fajn.

Sloupky v kapsách gabionu

Gabion jsme stavěli o několik měsíců dřív a kapsy tehdy trefovali podle provázku, bez finálních sloupků. Po betonáži jsem zjistil, že spodní sloupek musím odsadit o dalších 5 až 10 cm, aby všechno sedlo do kapes. Vyšlo to, ale dost natěsno. Je to trochu zázrak.

Zpětně bych nejdřív zkusil aspoň krajní sloupky a gabion stavěl až podle nich. Plot poprvé a rovnou do gabionu bych nedoporučil.

Antracit je nerušivý a pozemek už chytá tvar. Jak přesně jsme měřili, ukáže montáž podhrabových desek a pak 3D panelů.

Časté otázky k tomuto dílu

Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno 15. 10. 2026, aktualizováno 24. 10. 2026.