Zateplení podkroví minerální vatou

Vata z role mezi krokvemi drží bez provázků, ale jen když je uříznutá o kousek širší, než je rozteč krokví.

Dodávka minerální vaty do podkroví

Krokvové nástavce jsme namontovali v dílu 79. Pak přijela zhruba polovina izolace, zbytek měl dorazit v další dodávce. Mezi krokve jsme vybrali vatu z role Isover Unirol Profi 180 mm. Pod krokve přijdou desky Isover UNI 100 mm a dalších 60 mm desek až do rastru, který uděláme později.

Všechno jsem hned nosil nahoru, dokud nepršelo. Počítal jsem s půl dnem, nakonec to byly asi dvě hodiny v kuse.

Původně jsem chtěl materiál rozmístit rovnoměrně do všech místností, jenže pak by se tam nedalo vůbec pohybovat. Desky 60 mm zůstaly dole, nahoře by do rastrů jen překážely. Jeden pokoj jsem nechal úplně volný, abych měl kde začít.

Unirol Profi mezi krokve: prach a respirátor

Mezi krokve, na kterých už trčely nástavce, jsem začal vkládat první vrstvu. Unirol Profi má součinitel tepelné vodivosti 0,033 W/(m·K) a dělá se s ním dost dobře. Bál jsem se pichlavého prachu a práce v overalu. Nakonec jsem overal nenosil, protože bylo hrozné vedro.

Respirátor jsem ale měl pořád, bez něj by to s tím nepříjemným prachem nešlo. Jen to není ten pichlavý prach jako ze skelné vaty, kterého se člověk nezbaví. Osvědčilo se postavit žebřík vedle místa, kam vatu cpu, a ne pod něj. Prach z ní pořád padá dolů.

Čáry po 10 cm a obyčejný nůž

Na vatě jsou natištěné čáry po 10 cm a řezání to hodně urychlilo. Řezal jsem obyčejným ozubeným nožem, žádným předraženým originálem od výrobce. Lépe řezala strana s jemnějšími zuby, druhou to moc nešlo.

O kolik uříznout vatu širší než rozteč krokví?

Výrobce tvrdí, že vatu mezi krokvemi není potřeba provázkovat, a má pravdu, když se trefí správná šířka. Rozteč krokví byla u nás do 90 cm, v prvním pokoji myslím 77 cm. Vata držela i s centimetrem navíc.

Přes zimu jsme v domě měli jen dočasnou levnou vatu, která se dala zmáčknout neuvěřitelně. Myslel jsem si, že pár centimetrů při řezání nevadí. Vadí. Unirol je tužší a první kusy, kterým jsem pro jistotu přidal víc, jsem musel vyndat a zúžit.

Krátký kus k pozednici

Na začátku jsem si uřízl kus na celou délku a chtěl ho dotlačit až k pozednici. Jenže vata je vysoká a tření velké, takže zasunutá mezi krokve už nejde posunout. Dlouhý kus se při tlačení kroutil a trhal.

Začal jsem proto k pozednici dávat nejdřív krátký kus, zhruba na délku čepele nože, od 7:59. Ten jsem tam poctivě narval a rukou zkontroloval, že zapadl a nikde se blbě nezmáčkl. Teprve na něj jsem navázal delší kus. Dobře udělaný spoj je mnohem menší zlo než špatně vyplněný kout. První kus, který jsem tam dal vcelku, jsem vyndal a udělal znovu.

Kleštiny, vaznice a hřeben

U kleštin jsem čekal, že se vata zmáčkne. Nezmáčkla a začala se kroutit. Tvar jsem proto aspoň zhruba naznačil a vyřízl. Kde jsem vyřízl moc, dotlačil jsem do mezery menší kousek vaty. Nějaký brutální tepelný most by tam podle mě nevznikl, ale chtěl jsem to mít poctivě. Ověřit by to šlo termokamerou, ke které jsem se zatím nedostal.

Pod vaznicí mi vyšly akorát dvě délky vaty. Nad vaznicí jsem zase začal kratším kusem asi 50 cm a navázal delším. V hřebeni se vata z obou šikmin potká a navzájem se podrží.

Uprostřed pole vata vždycky trochu pruží a prověsí se, i když je na krajích usazená dobře. Nevím, jak brutálně bych musel napínat provázky, aby byla zarovnaná s krokvemi. Počítal jsem s tím, že ji druhá vrstva pevnějších desek na nástavcích akorát zamáčkne. Provázky jsem zatím nedával, nepůsobí to na mě, že by byly potřeba.

Detail nad zdí a u střešního okna

Nad štítovou zdí je pod krokví ještě XPS a nad ním zbyl prostor přesně na 180 mm vaty. Vatu jsem tam nacpal až dozadu. Kolem střešního okna jsem vatu zatím vložil jen nahrubo, není ji tam na co chytit. Pořádně ji doplním, až bude rastr.

Odřezků vaty bylo méně, než jsem čekal. Zbytky z první poloviny největšího pokoje jsem spotřeboval nahoře. Z druhé poloviny zbylo asi půl role ve větších kusech, které se hodí k vikýřům plným detailů.

Desky pod krokvemi: skoro 20 % odřezků

Na nástavce jsem pak dával druhou vrstvu, desky 120 × 60 cm, které zakryjí krokve. S odřezky to u nich taková sranda nebyla. Rozteč krokví je většinou 70 až 80 cm, jen někde 60 cm. Desku tak skoro nikde nešlo otočit kratší stranou a z délky 120 cm jsem ji pokaždé musel zkrátit.

Zbývaly mi velké obdélníkové odřezky. Část jsem použil kolem kleštin a na užší pásy u krajů. Pořád jich ale zůstalo dost, odhadem skoro 20 % materiálu, a rezervu jsem počítal menší.

Na šikminy jsem dával jen přířezy z celých desek. Dva menší kusy vedle sebe by se ze šikminy vytlačovaly nebo vypadávaly. Tlačily by i na parobrzdu, kterou budeme lepit ke stěnám, a mohla by se poškodit nebo odlepit. To jsem nechtěl riskovat. Nástavce jsou vždycky na krokvi, takže tam vychází i spoj desek. Spoje pak překryje třetí vrstva. Šikminy u vikýře jsem zateplil stejně jako ostatní.

Odřezky desek do roštu na půdě

Dokupovat vatu ani vyhazovat použitelné kusy jsem nechtěl. Ve vodorovném stropě pod půdou je skladba proti šikmině obrácená a desky leží na vatě z role. Tam spoje ničemu nevadí.

Nad stropem jsem dřív postavil dřevěný rošt pro budoucí pochozí půdu. Je z trámů asi 10 cm kolmo ke kleštinám a na nich leží naplocho latě. Ukázalo se, že jsem byl asi osvícený. Rozteč středních trámů jsem tehdy udělal přesně na 60 cm, protože jsem se podíval, jak široké jsou desky.

Velké odřezky jsem pak mezi trámy zasouval bez řezání a držely tam třením, od 18:08. Ke krajům jsou pole užší, tam to budu muset ještě nějak přizpůsobit. Strop chodby zůstal zatím zateplený jen zčásti.

Vyplatí se přemýšlet předem i nad takovými detaily. Občas to ušetří práci i peníze. Je to poměrně blbost, ale kdybych tehdy trámy naflákal, jak se mi zlíbí, asi bych teď brečel. Hotové šikminy a půdu jsme prošli v dílu 81 a parobrzdu Isover Vario jsme montovali v dílu 82.

Časté otázky k tomuto dílu

Text vznikl s pomocí AI ze snímků ze stavby popsaných po jednom, z mluveného slova ve videu a z našich odpovědí pod videem. Publikováno 15. 10. 2026, aktualizováno 23. 10. 2026.