Štěrk a hlínu jsme sypali po obou stranách geotextilie současně, aby se štěrk nerozlezl do šířky. Celé to zabralo asi dva dny ruční práce.
Co nás čekalo za opěrnou zdí
Opěrnou zeď ze ztraceného bednění jsme měli hotovou z dílu Stavba opěrné zdi ze ztraceného bednění. Za ní zůstal úzký výkop a strmá hrana zeminy. Než jsme ho zasypali, potřebovali jsme na zadní stranu zdi dostat nopovou fólii, drenáž a geotextilii.
Hlínu jsme se rozhodli zavézt ručně. Shánět kvůli pár lžícím znovu bagristu se nám nechtělo. Asi jsme se tím zbytečně nadřeli.
Proč drenáž, když spodní voda nehrozí
Upřímně si nemyslím, že je drenáž v tomhle místě kritická. Zeminy za zdí moc není a vodu sbírá ještě drenáž vzadu za domem. Hladina spodní vody tu určitě problém není a v perku se voda krásně vsakuje.
Výkop byl ale otevřený a fólii tam nedat mi přišlo skoro nemožné. Štěrk jsem chtěl sypat tak jako tak, abych výkop nedosypával jen hlínou. A samotná trubka už tolik nestojí.
Prostup pro drenáž ve zdi ze ztraceného bednění
Nachystali jsme si role nopové fólie a geotextilie a svinutou drenážní trubku. Jedna role geotextilie u nás ležela už asi dva roky. Takový materiál se vždycky na něco hodí, tak jsme ji vytáhli znovu.
Na prostup pro drenáž jsem málem zapomněl. Zeď už jsem měl dokonce vyzděnou, když mi došlo, že tudy musí vést drenáž. Kus zdiva jsem rozebral a vložil do něj KG trubku. Drenáž jí projde skrz zeď a může pokračovat za roh.
Za koncem zdi jsme si nechali vykopat výkop o kus delší. Vznikl tam prostor na malý vsak, ve kterém drenážní trubka skončí a do kterého přijde i geotextilie. Zároveň jsem do něj chtěl uklidit trochu bordelu, hlavně zbytky ztraceného bednění.
Jak jsme kotvili nopovou fólii
Představoval jsem si to jednoduše a rychle. V praxi to šlo mnohem hůř, než jsem čekal. Mezera za zdí je malá a strmá, takže se zemina začala sypat dolů a zasypala mi i prostup na drenáž.
Na první stěně jsem fólii položil spodní hranou na základ, vytáhl ji nahoru a srovnal. Pak jsem ji od jednoho kraje postupně předvrtával a kotvil šrouby do betonu, které nám zbyly. Jenže fólie se kroutí. Bylo potřeba držet ji rovně, jinak se celá zvlnila, a chytit se přitom nebylo čeho. Fólie mi za zády padala dolů a na dně stála voda a bahno, takže to bylo docela fajn. Nakonec to vyšlo tak, jak jsem si představoval.
Druhá stěna a přebytek fólie
Na druhé stěně jsem fólii srovnal podle horní hrany zdi (od 4:37). Na držení roviny to bylo fajn. Jenže fólie je vyšší než zeď a spodní přesah se mi kroutil pod nohama. Základ byl navíc kus zasypaný a nerovný, takže fólie byla někde moc vysoko a jinde nízko.
Spodní přebytek bylo potřeba seříznout, aby v přehybu nedržel vodu. Kvůli tomu jsem se musel ještě plazit do výkopu, kde se zemina sypala. Na konci výkopu jsem všechno musel vykutat zpátky nahoru, což se v úzkém prostoru dělá opravdu výborně. Seříznutí fólie a začátek zásypu jsme nechali na další den.
Spád drenážní trubky a podklad z hlíny
Podklad pod trubku jsme nejdřív zvedli hlínou, abychom dražší štěrk nesypali zbytečně hluboko. Na začátku trasy je trubka nejvýš a k prostupům postupně klesá.
Na geotextilii a zásypu jsme pracovali ve dvou. Geotextilii jsme rozprostřeli do výkopu podél fólie a okraje nechali přes hranu zeminy. Na podklad přišel štěrk a do něj drenážní trubka. Spád není velký, na té délce odhaduji nanejvýš 1 %.
Štěrk a hlína zároveň
Zasypávání bylo ze začátku složitější, protože jsme museli dělat dvě věci najednou (od 7:40). Z jedné strany geotextilie jsme dosypávali štěrk kolem trubky, z druhé strany hlínu. Jinak by se štěrk zbytečně rozlezl třeba do metru šířky. Hlína je zadarmo, štěrk úplně ne.
Takhle jsme chtěli jet, dokud nad trubkou nebude vrstva, která by měla stačit. Pak štěrk přikryje geotextilie a dál už pojede jen hlína, což jde rychleji.
Ruční zásyp a prošlapávání za opěrnou zdí
Hlínu jsme rozhrnovali a prošlapávali ručně, i kolem revizní šachty a potrubí, které z výkopu vystupují. Brali jsme zeminu z různých hromad po stavbě, které bylo stejně potřeba uklidit. V zásypu se proto míchají různé vrstvy. To ničemu nevadí, protože tu ještě pár centimetrů přibude.
Zavézt to všechno ručně a prošlapat, ze začátku ještě se štěrkem napůl, stálo dost času i sil, nebudu lhát. Byla to taková rychlovka. Najednou se ale dá stát na místě, které tu předtím nebylo a je o metr výš.
Zásyp za oběma zdmi jsme nechali sedat, konečná výška to ještě není. Zeminu budeme doplňovat postupně, nejspíš až s terénními úpravami, a mezi zdmi jí přibude ještě hodně. Až budeme mít na stavbě vibrační desku nebo pěch, zásyp ještě zhutníme. Terén kolem domu jsme pak hutnili v díle Hutnění terénu okolo domu.
Revizní šachta a odvod pro budoucí pergolu
Revizní šachta kanalizace nám v zásypu úplně nesedí, ale jinam ji dát nešlo. Hned za ní se kanalizace láme k přípojkám. Ze zásypu vystupuje i odvod dešťové vody pro budoucí pergolu. S tím si ještě pohrajeme, aby nebyl pod nohama a na očích.
Další práce kolem zdi pokračovaly stavbou venkovních schodů.
Na co se lidé ptali
Zeptat seOtázky z komentářů pod videem vlastními slovy, s naší odpovědí.
-
Proč nemáte dům celý ze systému Porotherm, i s věncovkami nad okny?
Odpověď Cesty za bydlením
Místo věncovek máme nad okny 5 cm XPS. Nesouhlasím s tím, že když se zdí z Porothermu, musí být všechno z Porothermu, protože v řadě případů to vůbec není reálné. Nevidím důvod navrhovat dům tak, aby se dal složit ze stavebnice jednoho výrobce.
Díky, dotaz máme.
Přečteme ho a zveřejníme s odpovědí tady. Když jste nechali e-mail, dáme vám vědět.
- Nopovou fólii bychom i na druhé stěně položili spodní hranou na základ, přikotvili a přebytek seřízli až potom. Rovnání podle horní hrany zdi nám asi nepomohlo.
- Na první stěně bych možná nechal fólii přesáhnout kousek za roh.
Časté otázky k tomuto dílu
Jak udělat drenáž za opěrnou zdí?
My jsme na zadní stranu zdi přikotvili nopovou fólii a drenážní trubku uložili do štěrku se spádem k prostupu z KG trubky. Štěrk od hlíny odděluje geotextilie, zbytek výkopu jsme zasypali zeminou.
Čím zasypat prostor za opěrnou zdí?
My jsme kolem drenážní trubky dali štěrk a zbytek zasypali zeminou z hromad na stavbě. Prošlapávali jsme ji po malých vrstvách, žádný pěch se do úzkého prostoru u zdi nevešel.
Proč leží drenážní trubka na štěrku, a ne úplně dole?
U nás proto, že bagrista nekopal základ zdi ve spádu. Je zhruba rovný a různě křivý, takže jsme trubku museli na začátku zvednout, aby měla spád. Štěrk nám kolem ní přišel lepší než hlína: voda se jím lépe vsakuje do podloží, a když by jí bylo moc, odteče trubkou do vsaku.
Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno , aktualizováno .
