Výšku štěrku jsme chtěli hlídat laserem zhruba na centimetr. Po obvodu ho drží betonové obrubníky, které nebudou vidět a ve svahu skáčou zhruba po dvou metrech níž.
Patky pod terasu z doby základů
Betonové patky pod terasu jsme založili už se základy domu, zhruba před dvěma lety. Od té doby jsme je postupně dobetonovávali, aby byly akorát vysoko. Poslední část patek jsme dobetonovali až teď, rovnou s ocelovými kotevními profily pro nosnou konstrukci. Profily jsme srovnali podle napnutého provázku. Aspoň doufám.
Hlavní plocha terasy bude 6 × 3 m, k tomu schody a nižší vedlejší část.

Jak vysoko srovnat terén pod terasou
Výšku terénu jsme odvozovali od skladby, která na něm bude ležet. Kdyby byl terén nízko, museli bychom hodně dosypávat štěrkem, a to by bylo docela drahé. Kdyby byl vysoko, terasa by na některých místech ani nešla pořádně udělat. Terén nám proto nejdřív strhl bagrista. Někde ubral až moc, takže jsme tam zase dosypávali a hutnili. Zeminu jsme mezi patkami dorovnávali kolečkem a výšku kontrolovali latí a laserem.

Hutnění navážky vibrační deskou ve svahu
Pod terasou je hlavně navážka, původního terénu tam moc není. Hutnil jsem ji půjčenou reverzní vibrační deskou o hmotnosti 200 kg. Hlínu jsme nasypali s rezervou, protože si sedne. Co chybělo po zhutnění, měl dorovnat až štěrk.
Ve svahu jsem musel hlídat, kudy jedu, protože se deska mohla propadnout. Z kopce jela dobře, do kopce už ne. Vzal jsem to proto shora: nejdřív horní plochu, pak střední a nakonec dolní. Navážku u opěrné zídky jsem zhutnil taky, i když se tam terén bude ještě zvedat. Je lepší hutnit průběžně po vrstvách, dokud je k tomu možnost.
Desku jsem měl půjčenou na jeden den, takže jsem chtěl stihnout zhutnit i první štěrk. První vrstva měla mít zhruba 5 cm.
Proč šel prudký svah lépe než mírný kopec
Jediná komplikace byla mokrá půda u domu. Udělalo se tam bahno a deska se začala bořit. Hlínu jsem tam už nedosypával, stejně tam přišel štěrk. Ostatní plochy včetně přechodů mezi výškami se podařilo urovnat pěkně.
Nejvíc mě překvapil prudký svah. Myslel jsem, že se tam s deskou vůbec nepohnu, a šlo to docela pěkně. Předtím jsem s ní vyjížděl od příjezdovky do prvního mírného kopečka a vůbec to nešlo. Jel jsem tam po nezhutněné bahnité hlíně a ještě couval do kopce. Na svahu u terasy je perk, který skoro nedělá bahno. Hutnil jsem ho shora dolů a vždycky jen kousek najel na nezhutněnou část (od 6:47). Zpátky nahoru jsem se vracel po zhutněném perku a i do takového kopce to vyjelo v pohodě.
Štěrk 8/16 a geotextilie pod terasu
Když jsem dohutnil i plochu u zídky, přijel štěrk. Voda, která proteče terasou, se přes štěrk vsákne do perku. Jíl tu nemáme, takže nám na vsakování stačí vrstva štěrku. Na štěrk přijdou dlaždice a na ně plastové terasové terče.
Pod štěrk jsme nejdřív položili geotextilii. Naštěstí moc nefoukalo, takže nelítala. Hned jsme ji zatížili hromádkami štěrku. Konečně zmizí bahno kolem domu a přestane nám špinit fasádu.

Výška štěrku pod terče na centimetr
Výšku štěrku po zhutnění jsem chtěl měřit laserem, abych byl zhruba na centimetr tam, kde ho potřebuji. Kdybych štěrku dal moc, terči už bych to tolik nedohnal. Vedle terasy bude dlažba, takže jsem podklad pro obojí chystal zároveň a v každém místě hlídal jinou výšku. Rozvážet hromadu kolečkem a u toho pořád měřit bylo docela na čas. Před koncem dne jsem chtěl rozhrnutý štěrk aspoň přežehlit deskou, ať se utáhne.

Proč obrubníky pod terasu na terčích
Obrubníky kolem terasy budou schované, takže jsou čistě praktická věc. Na štěrku budou stát terče a v téhle části na něm vlastně stojí celá terasa. Když se po ní chodí, všechno trochu vibruje. Od pár lidí jsem slyšel, že neohraničený štěrk se pak postupně rozlézá do šířky, klesá a propadá. Obrubníky vymezí prostor, a kolik štěrku mezi ně dáme, tolik by tam mělo být i za 10 až 20 let.
Jestli to bylo potřeba, se nejspíš nikdy nedozvím. Dělá se to, tak proč to neudělat pořádně.
Protože nebudou vidět, nemusel jsem je mít perfektně podle vodováhy a nevadilo, když se trochu kloní nebo na sebe úplně nenavazují. Důležitá byla vzdálenost, která vymezuje šířku terasy. A výška, aby obrubník nepřekážel hranolům dřevěné konstrukce.
Obrubníky ve svahu podle schodů a terénu
Nejvíc práce dalo vyměřování a rozmýšlení. Půdorys terasy shora má člověk za pár minut, dostat ho do terénu je mnohem složitější. Terén tu klesá, jinde zase stoupá a budou tu schody s odskoky. Obrubníky proto skáčou zhruba po dvou metrech vždycky o kus níž. Podle toho, jak hluboko jsme byli, jsem počítal s obrubníky dvou velikostí. Skoro nikde se nedal natáhnout provázek a jet podle něj.
Hlavní plocha terasy bude ve stejné úrovni jako obývák. Vedlejší část bude níž a na hlavní plochu se z ní půjde po schodech. Na horním konci terasa navazuje na úroveň dlažby.
Obrubníky zároveň vymezují budoucí terén, který tu ještě není. Terén k nim dojede a terasa ho jen trochu překryje. Nechtěl jsem, aby hlína dojížděla až k bočním prknům terasy. Ta budou jen pohledová a obrubníky zakryjí. I když obrubníky vypadají, že jsou zasazené náhodně, většina z nich je přesně tam, kde je potřebuji, aby se vešla dřevěná konstrukce.
Výkop a betonáž obrubníků
Rýhy pro obrubníky jsme kopali do navážky, kterou jsme předtím zhutnili, a ještě v ní byly cihly a kameny. Byla to hrozná mordovačka. Výkop nám zabral zhruba půl dne (od 14:38). Geotextilii jsme podél rýhy přehnuli dovnitř na štěrk a zatížili kusy betonu.

Pak jsme roztočili míchačku. Ve dvou jsme vozili beton kolečkem a osazovali obrubníky, výšku jsme průběžně kontrolovali latí. Z vnější strany jsme obrubníky podepřeli souvislým betonovým ložem.
Plán stihnout výkop i betonáž za jeden den nevyšel. Jeli jsme rychle, ale poslední část jsme před setměním nestihli a potmě ji nedávalo smysl rozdělávat. Dodělali jsme ji další ráno. Celkem to byl den a pár hodin práce.

Co zbývá před nosnou konstrukcí
Geotextilii teď překlopíme přes beton, přebytečnou odřízneme, dosypeme štěrk a zkontrolujeme výšky. Pak už konečně přijde dřevo, nejdřív nosná dřevěná konstrukce. Jestli jsme výšky obrubníků vymysleli dobře, ukáže až její montáž. Necháme se překvapit.
Na co se lidé ptali
Zeptat seOtázky z komentářů pod videem vlastními slovy, s naší odpovědí.
-
Jak velká bude dřevěná terasa?
Odpověď Cesty za bydlením
Hlavní plocha terasy bude 6 × 3 m a k tomu ještě schody.
-
Proč nejsou obrubníky u chodníku kolem fasády pod úhlem?
Odpověď Cesty za bydlením
Pod úhlem jsme je nedávali, protože tyhle obrubníky nebudou vidět.
-
Bude trám pergoly uprostřed HS portálu, když tam vyšla betonová patka?
Odpověď Cesty za bydlením
Trám pergoly uprostřed portálu nebude a patka tam s pergolou nesouvisí.
Díky, dotaz máme.
Přečteme ho a zveřejníme s odpovědí tady. Když jste nechali e-mail, dáme vám vědět.
Časté otázky k tomuto dílu
Jak připravit podklad pod dřevěnou terasu?
My jsme navážku zhutnili vibrační deskou, položili geotextilii a navezli štěrk 8/16. Po obvodu ho drží betonové obrubníky.
Proč dřevěná terasa, a ne betonová s dlažbou?
Rozpálená betonová plocha před obývákem se nám úplně nezamlouvala. Je to otázka vkusu. Na terasu jsme vybrali sibiřský modřín.
Jak postavit terasu ve svahu?
U nás bylo nejtěžší rozmyslet výšky. Hlavní plocha je v úrovni obýváku, vedlejší část níž a mezi nimi schody. Obrubníky pod terasou proto mění výšku podle budoucího terénu i dřevěné konstrukce.
Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno , aktualizováno .

