Penetrace a výmalba novostavby

Na většině ploch vyšly tři vrstvy, v rozích dvě až tři. Dvě vrstvy nestačily, protože pečlivě vytřené rohy měly víc barvy než plocha.

Proč jsme nemalovali celý dům najednou

Výmalba přišla na řadu po strojních sádrových omítkách a tmelení sádrokartonu. Původně jsem si myslel, že vymalujeme celý dům najednou. To byl nesmysl. V domě se za stavbu nastřádalo strašně moc materiálu a nářadí a my jsme ho pořád přenášeli z místnosti do místnosti. Nakonec jsme nemalovali najednou ani jedno patro.

Jako první jsme dokončili tři až čtyři menší místnosti, mezi nimi sklad a prostor pod schody. Do nich jsme pak mohli začít stěhovat věci. Chodbu jsme nechali na později, pořád se po ní chodilo s nářadím a omítku by to znovu poškodilo.

Penetrace před malováním a opravy omítek

Než jsme začali malovat, prošli jsme stěny a místa k opravě označili tužkou kroužkem nebo čárkou. Omítky jsme po večerech prosvítili čelovkou a světlem pod úhlem. Pak jsme dotmelili díry od žebříků a různé značky. Chlapi si při podlahách opírali lať, kam se dalo, takže na omítce zůstával beton, někdy docela vysoko.

Po opravách přišla penetrace. Použili jsme penetraci značky HET a asi bych ji nedoporučil. S jinou ale zkušenost nemám, takže srovnat nemůžu. První pokoj byl opravený, zpenetrovaný a mohlo se malovat.

Proč válečkem, a ne stříkáním

Dlouho jsme zvažovali, že barvu budeme stříkat. Při malování po pár místnostech to ale nešlo, a tak jsme malovali válečkem. Kdybychom měli připravený celý dům najednou, do stříkání bych asi šel.

Druhý důvod jsou opravy. Hladká omítka je dokonalá jen do jisté míry a stříkaná barva vady spíš zvýrazní, nejvíc když na stěnu ostře zasvítí slunce nebo boční světlo. Když se stěna při bydlení poškodí, válečkem nebo štětcem se to místo jen přetře. Dostříkat opravu znamená vybalit stroj, zakrýt okolí kvůli rozprášené barvě a pak stroj vymýt. Do toho se pak člověku nechce. Ptal jsem se těch, kdo stříkání nejvíc doporučovali, jak pak dělají opravy. Odpovědi už byly samozřejmě trochu méně perfektní.

Malovali jsme barvou HET Klasik a většími kvalitnějšími válečky. Otočný nástavec od Blue Dolphin umí váleček pootočit o 90°. Čekal jsem od něj, že u stropu a v rozích nebudu muset lézt po žebříku se štětcem. Hodil se i tam, kde na zemi stály věci a ke stěně jsme se přímo nedostali. Počítali jsme minimálně se dvěma vrstvami.

Kolik vrstev barvy na novou omítku

Rohy a hrany jsme nejdřív vytírali štětcem. Štětec nechává vlastní strukturu, takže jsme ji hned přejeli malým válečkem, aby byla všude stejná. Plochu jsme pak malovali velkým válečkem. Po dvou vrstvách byla plocha stěny méně sytá než rohy, do kterých se při pečlivém vytírání dostane víc barvy. Plochu jsme kvůli tomu museli přejet ještě jednou a třetí vrstva to většinou srovnala.

Ve skladu už byly tři vrstvy a krytí plochy i rohů bylo docela vyvážené. Kdo má víc zkušeností nebo lepší vybavení, dá to možná na dvě. Nevím.

První sádrokartonovou stěnu ve skladu jsem tmelil jako vůbec první a dal jsem do spár moc tmelu. Od začátku jsem věděl, že to bude problém. Šlo by to roztmelit další vrstvou a vybrousit, ale na stěně bude regál plný polic, tak jsem se na to vykašlal. Radši jsem vyleštil důležitější místa domu.

Malovali jsme vždycky pár hodin, pak umyli nářadí a příště ho znovu rozbalovali. Je to dřina.

Jemná struktura po válečku

Váleček nechal na hladké stěně jemnou strukturu, podobnou jako na vymalovaném sádrokartonu. Zdálky není vidět vůbec a zblízka mi přijde docela příjemná. Lidé, se kterými jsem to probíral a kteří řešili totéž, se většinou rozhodli taky pro váleček.

Stříkat se navíc musí umět. Není to tak, že si člověk stroj půjčí, nastříká to a má to pěkné.

Proč strop prosvítal i po dvou vrstvách

Strop jsme malovali válečkem na dlouhé tyči ze země. V jednom pokoji měly stěny jednu vrstvu a strop dvě, a pořád to nebylo ono. Tmelená místa prosvítala světlejší a samotné desky byly tmavší.

Chtěli jsme si ušetřit práci a dát méně vrstev, zato silnějších. Struktura byla hnusná a rozpatlaná, váleček klouzal a vrstva byla stejně průsvitná. Po vyschnutí jsme to museli brousit. Naštěstí jen v jednom pokoji. Od té doby jsme radši jezdili víckrát s tenkou, dobře roztaženou vrstvou. Když jsem na váleček moc tlačil, dělal zase čáry.

Mokré do mokrého: jak napojovat barvu

Když jsme u velkého stropu nejdřív obtáhli celý obvod (od 13:36), jeho začátek mezitím zasychal. Když se mokrá barva napojí do polosuché, vytrhne se a zůstane flek. Napojovali jsme proto buď do úplně čerstvé, nebo až do úplně suché barvy.

Plochu jsme jeli rychle pruh za pruhem v jednom směru a bez přestávky. Nejhorší bylo přerušit práci nad HS portálem nebo velkým oknem u stropu. Světlo pak jde podél stropu a chyba je vidět. Párkrát se nám to stalo a pak jsme toho litovali.

Drobky zaschlé barvy z igelitu

Kabely u prostupů ve stropě jsme nejdřív obalili igelitem. Barva na něm ale zasychala a v další vrstvě se odlupovala do válečku a rozmazávala po ploše. Igelit jsme proto částečně stáhli a nechali jen kabely.

Lovit drobky z čerstvé barvy nemělo cenu. Dokud neuschla, neměli jsme šanci je vylovit. Jeden kousek jde sloupnout nehtem. Když jich bylo víc, nechali jsme barvu úplně zaschnout a pak je vybrousili. Ani u malování se člověk broušení nevyhne.

Igelit v nádobě na barvu

Nádobu jsme každé ráno vyložili novým igelitem přehnutým přes okraj. Večer jsme barvu slili a igelit vyhodili. Po celém dni malování se nám nádobu vymývat nechtělo. Kus barvy na igelitu vždycky zůstal, ale čistá nádoba a váleček bez suchých drobků za to stojí.

Hrudky v barvě samotné skoro nejsou. Vznikají během práce, když se jedna barva používá dlouho nebo se pořádně nevyčistí váleček. Neosvědčil se nám tip nechat váleček a štětce přes noc v kbelíku zabalené do igelitu. Za noc na igelitu barva zaschla a ráno se z něj loupala do nátěru. Od té doby jsme to měli jako u tmelení: před každým malováním všechno čisté. Šlo to pak i rychleji.

Z dlouhého koukání nahoru u stropu bolí za krkem. I proto mám k profesionálním malířům respekt.

Jakým směrem malovat strop

Na směr válečku jsme našli tolik rad, kolik jsme hledali. Jeden radí druhou vrstvu kolmo na první, druhý pod 45°, třetí směr nikdy neotáčet. Internet je skvělá věc, na všechno v něm existuje názor, obvykle ze všech úhlů.

Velký strop jsem pak dodělával bez otáčení směru. Jestli je to nejlepší, nevím, takhle velkou plochu jsem předtím nemaloval. Chyba může být i v mé technice, ne v postupu.

Hotová výmalba a tmavé rohy

V hotovém pokoji (od 20:38) rohy vypadaly tmavší. Barvy v nich je přitom hodně, jen se tam potkávají dvě stěny a vzniká stín. Když jsme do rohu posvítili, byl bílý.

Hodily se dvě tyče, dlouhá na strop a kratší teleskopická do úzkých míst. S dlouhou bychom v úzké chodbě rozryli protější zeď. Jedna dlouhá teleskopická by asi vyřešila obojí.

Vady v bočním světle a pruhy na stropě

Po malování vylezly i drobné vady omítek, které jsme předtím při opravách neviděli. Místy byly v bočním světle vidět okraje tmelených oprav, i když jsme je přebrušovali. Malou stěnu jsem natáhl v jednom kuse asi za dvě minuty, a stejně byla pod úhlem místy jiná. Boční světlo je neúprosné. Pod úhlem vylezly pruhy, které v běžném světle místnosti skoro nejsou vidět. Profi malíři by to měli určitě o něco lepší. Perfektní to není, ale za provozu to podle mě nikoho trápit nebude.

Na velkém stropě zůstaly pruhy, i když jsme ho celý natřeli za mokra v jednom kuse. Proč, pořád nevím. Prohlíželi jsme ho krátce po dokončení. Tmavší byly překryvy, kde se potkaly dva tahy válečku, plocha mimo ně schla rychleji. Po vyschnutí to vždycky vypadá o něco líp. Příště bych zkusil jinou barvu, ale jestli pruhy dělala barva, nebo moje technika, nevím.

Výmalba byla hotová za pár dní. Malíři jsou drazí. Když se termíny sejdou a malovat se musí hned, sehnat je na poslední chvíli je problém. Tak jsme si to udělali sami, a někdy to dopadne líp, někdy hůř. Po výmalbě mě bolely ruce i nohy, pořád jsem kvůli rohům lezl na malé štafle. Teď přijdou podlahy, takže pro změnu záda a kolena. Aspoň se to prostřídá.

Časté otázky k tomuto dílu

Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno 15. 10. 2026, aktualizováno 23. 10. 2026.