Brousil jsem ze žebříku na dvakrát, nahrubo papírem P60, a vysavač na odsávání jsem si vytáhl na popruzích do výšky. Mezi kleštiny a do rohů se bruska nevešla, tam to šlo jen ručně.
Proč jsme pohledový krov brousili znovu
V jednom z větších pokojů v podkroví jsme nechali krov přiznaný. Strop tam nekončí pod kleštinami jako ve všech ostatních pokojích. Kleštiny, vaznice i sloupy zůstaly na očích. Při práci na sádrokartonu a tmelení jsme pohledové dřevo celé potřísnili tmelem. Místy bude asi i poškrábané od latí a špachtlí.
Některé plochy jsme navíc původně nestihli zbrousit. Třeba vnitřní strany kleštin zůstaly pořád hodně hrubé.
Jestli je to škoda, nebo ne, nevím. Mám pocit, že se tomu úplně předejít nedá. Kdo by pracoval tak opatrně, aby se nic nestalo, pracoval by strašně pomalu, a chyba by se stejně občas stala. Na stavbě jsme po večerech a po nocích, kdy už člověk nemá energii ani nervy se s každou věcí drbat. Stačí, že flákne latí, rýpne špachtlí nebo kápne tmel, a škoda je na světě.
Přidělali jsme si tím práci. Krov jsme se rozhodli celý znovu přebrousit a ošetřit. Pak jsme ho chtěli pořádně zabalit, než začneme penetrovat a malovat, aby se už nepoškodil.
Broušení krovu ze žebříku s odsáváním
Prachu z broušení dřeva je strašně moc. V pokoji jsme proto měli závěs a větrání s rekuperací jsme museli vypnout. Zbytky tmelu jsem nejdřív oloupal, to šlo docela dobře. Pak jsem bruskou s odsáváním přebrousil kleštiny a vaznice ze žebříku a sloupy ze země, až dolů k podlaze (od 2:40).
Aby hadice dosáhla nahoru, musel jsem vysavač vytáhnout na popruzích do výšky. Myslel jsem si, že odsávání bude jen taková formalita. Fungovalo ale skvěle a prašnost byla úplně minimální. Bruska a vysavač jsou při tom pořád u hlavy, tak jsem si bral sluchátka s potlačením hluku. Práce pro vraha, pustil jsem si do sluchátek něco a zkusil to přežít.
Hrubé broušení papírem P60 a ruční dobroušení
Brousil jsem na dvakrát. Plochy je docela dost, a kdybych jel rovnou jemným papírem, dělal bych to sto let. Nejdřív jsem proto vzal hrubší papír P60. Místy to šlo dobře, jinde jsem musel brusku přitlačit a čekat, než trochu ubere.
Nejhorší jsou detaily. Do vnitřních rohů a k zakončení u sádrokartonu se bruska nedostane, tam jsem musel dobrušovat ručně. Mezi kleštiny se bruska nevešla vůbec, takže všechno mezi nimi šlo taky ručně. Je to fakt trpačka, ale udělá se to jednou a řadu let se na to sahat nemusí.
Proč dřevo jde jen ztmavit
Teď už vím, proč se říká, že dřevo se dá jen ztmavovat a obráceně to nefunguje. Kdybychom krov dřív natřeli třeba tmavou barvou a teď ho chtěli zbrousit zpátky na světlo, neměli bychom šanci. Jsou místa, kam se člověk už nedostane. Co tam štětec jednou zamázne, to už asi dolů nepůjde.
My jsme krov měli předtím jen pod olejem a natírali jsme ho zase olejem ve stejném odstínu. Proto mi nevadí, že místy zůstaly nedobroušené fleky, kde jsem se na to chvílemi prostě vykašlal. Jedeme pořád do stejné barvy a dřevo bude časem tmavnout.
Po přebroušení bylo dřevo o hodně světlejší. Na jednom sloupu jsem nechal kousek nedobroušený pro srovnání a skok je opravdu velký (od 5:38). Krov je tak zase trochu obnovený. Dřevo tmavne pomalu, takže si toho člověk postupně ani nevšimne.
Jemné broušení a olej na krov
Zbytek jsem dobrousil nahrubo a pak jsem chtěl vzít papír kolem 120, nebo i jemnější, podle toho, jak to půjde. Tím jsem krov chtěl přejet naposledy před nátěrem, aby byl hladký.
Chtěl jsem dát jen jednu vrstvu oleje a o druhé rozhodnout podle výsledku. Kromě sloupů na krov nikdo nesahá, je vysoko nad hlavou, takže něco odpustí.
Kolik práce přiznaný krov stojí
Teď už je krov hotový a pokoj vymalovaný. Tenhle pokoj nám trval několikanásobně déle, klidně čtyřikrát, možná i pětkrát, než kdyby strop končil normálně pod kleštinami. Nahoře přibude plocha a je k ní špatný přístup. Všechno jsme dělali ze žebříku nebo nějak akrobaticky.
Asi nejdéle ze všeho trvalo zakončit sádrokarton kolem vaznic a kleštin. Komplikovalo to už přípravu rastru a řezání desek. Pak přišlo tmelení a spáry kolem dřeva, aby vypadaly rozumně aspoň z dálky. Při výmalbě jsme dřevo maskovali páskami. K tomu tohle broušení a nový olej, což byla taky spousta hodin.
Výsledek je za nás výborný a nelitujeme toho. Pokoj má díky krovu úplně jiný charakter. Je jeden z větších a otevřený, a kdo do něj vejde, má pocit, že je v jiném domě než v menších pokojích v podkroví. Přiznaný krov stojí hlavně čas a cit pro detail, kdo o něm uvažuje, ať si to dobře promyslí. Sádrokarton i tmelení jsme dělali poprvé. Dokonalé to není, ale na první pokus je to podle mě víc než dobré.
Spáry u krovu a zapuštěné sloupy
Spáry mezi dřevem a sádrokartonem vyšly zespodu docela souměrné. Zvažovali jsme, jestli je ještě nezadělat tmelem, zatím jsme je ale nechávali volné. Docela čistě se povedly i sloupy zapuštěné do stěn. I u nich jsme chtěli nejdřív vidět, jak bude dřevo pracovat.
KVH hranoly na pohledový krov
Náš krov není z KVH hranolů. Kdo pohledový krov zvažuje, tomu bych doporučil domluvit se s tesařem aspoň na KVH pro části, které zůstanou přiznané. Minimálně si nechat spočítat, o kolik to vyjde dráž. Sami to porovnat nemůžeme.
Praskliny ve dřevě krovu
Dřevo už místy podélně popraskalo. To je u dřeva přirozené, problém by ale byl, kdyby se dál hýbalo, když už je zapracované do sádrokartonu. Sádrokarton jsme kolem krovu dělali spoustu měsíců po jeho postavení, možná rok až dva. Tak jsem to risknul.
U jedné praskliny jsem hranu sádrokartonu schválně nedělal rovně, ale kopíroval jsem její průběh. Myslím, že je to docela pěkný detail. Jestli se dřevo ještě pohne, uvidíme tak za dva roky. Další díl je o velkoformátovém obkladu 60 × 120.
Díky, dotaz máme.
Přečteme ho a zveřejníme s odpovědí tady. Když jste nechali e-mail, dáme vám vědět.
Časté otázky k tomuto dílu
Čím jsme natřeli pohledový krov?
Tvrdým voskovým olejem Bondex v bezbarvém provedení.
Text vznikl s pomocí AI z přepisu a obrazu videa a z našich odpovědí pod videem. Publikováno , aktualizováno .
