V tenké příčce u umyvadla jsme počítali s odpadem DN 40, abychom ji moc nezeslabili. Hodně práce dal otvor pro skříň rozdělovače, kde se nám rozpadla cihla.
Co jsme si zakreslili před sekáním drážek
Trubky tahal instalatér, drážky a otvory jsem sekal já. V technické místnosti jsem si vodu a odpady rozkreslil křídou přímo na stěny. Nakreslil jsem i pračku, sušičku, rekuperaci, tepelné čerpadlo a rozvaděč, ať vím, kam co přijde.
Stoupačky máme dvě, druhá vede do druhého patra hlavně kvůli vaně. Vedle ní jsme nechali přípravu, kdybychom někdy chtěli přestěhovat pračku.
Kuchyň podle výkresu kuchyňského studia
Kuchyňské studio nám dalo výkresy, kam dát zásuvky a vypínače. Zásuvku prý můžeme dát, kam potřebujeme, jen nesmí vyjít na přepážku mezi skříňkami. Skříňky jsem si načrtl na zeď a k nim odpady a vodu, aby spolu nekolidovaly.
Myčka a dřez mají každý svůj sifon a svůj přívod vody. Odpad a cirkulace teplé vody povedou při zemi, takže jsem u podlahy vysekal průchody pro potrubí.
Kuchyň je na opačné straně domu než technická místnost, takže vodu vedeme přes celý dům. Vedou tam tři trubky: studená, teplá a cirkulace, kterou možná nezapojíme hned. Jinde vedeme 25 mm, do kuchyně stačí 20 mm PPR, protože končí dřezem a myčkou. Jestli dát myčku na teplou vodu, jsme zatím nerozhodli. S tepelným čerpadlem je teplá voda levnější než ohřev v myčce, jen nevím, kteří výrobci to podporují.
Vodu vedeme v podlaze v PPR. Trubky neleží přímo na hydroizolaci, ale na polystyrenu ve skladbě podlahy, aby byly líp odizolované. Polystyren jsem ještě musel připravit, aby šly trubky klást rovnou na něj.
Jak jsme řezali drážky do cihelné zdi
Drážky jsem nařezal úhlovou bruskou od 2:38 a cihlu mezi řezy vybil kladivem.
Prach byl úplně všude, a když jsem řezal nahoře, byl i dole. Všechno jsem dělal v respirátoru, jenže se mi k němu mlžily brýle a neviděl jsem vůbec nic. Sekat jsem chtěl ještě před okny, ale nestihli jsme to. Na elektriku jsem pak vzal drážkovačku s odsáváním a ta se osvědčila.
Odpad v tenké příčce u umyvadla
Jedno umyvadlo je na příčce z tenkých cihel. Odpad k němu bude nejspíš jen DN 40, jinde asi 50, ať příčku moc nezeslabím. Nástěnný komplet jsem si předem změřil, ať výřez není zbytečně velký. Má na výšku asi 23 cm a otvor je zhruba o 10 cm větší, aby šlo udělat kolínka.
Zpětně bych tuhle příčku v projektu udělal tlustší. Kde je jasné, že se do zdi bude sekat, chce to silnější cihlu a promyslet, aby na druhé straně nebyl sklad nebo police. Naštěstí to byla jediná taková stěna, ostatní příčky mají většinou 17,5 cm a tam je sekání v pohodě.
Odsávání zápachu z podomítkového modulu
Podomítkový modul k záchodu jsem si nakreslil hlavně kvůli drážce pro odsávání zápachu přímo z modulu, které jsem chtěl zkusit aspoň u jednoho záchodu. Názory jsou různé a internet je plný skvělých rad, takže nezbylo než to vyzkoušet a přihodit do diskuze další zkušenost. Je to dražší verze modulu Geberit a chce materiál navíc. Jestli se to vyplatí, nevím.
Měl jsem pocit, že z technického nákresu nejde poznat, kudy a pod jakým úhlem vede trubka odsávání. Modul jsem si proto po koupi přiložil ke zdi a obkreslil. V návodu bylo jasně, že odvod musí jít kolmo nahoru, nejméně nad úroveň vody. Do podlahy, třeba mezi rozvody rekuperace, ho výrobce rozhodně nedoporučuje, důvody přesně neznám.
Odvod má DN 50 a povedeme ho do podhledů. Napojíme na něj HT trubku 50 nahoru, dál možná flexibilní potrubí přes redukci. Oba moduly máme ve variantě pro obezdění, takže je přizdíme. Verzi do sádrokartonu lidi často dávají i na cihlu, já už jsem ale nechtěl vrtat do hydroizolace.
U sprchového koutu nás ještě čekalo vyvést odpad, aby šla dozdít předstěna. U druhého modulu jsme se s instalatérem domluvili, aby odpad zmizel za předstěnou, a ještě jsem pro něj měl dosekat drážku.
Sifony, zápachová uzávěrka a kondenzát
V technické místnosti potřebuje rekuperace kromě sifonu ideálně i zápachovou uzávěrku, aby se pachy z odpadu nedostaly do jednotky. Dlouhodobě by mohly poškodit výměník. Máme uzávěrku HL138, větší krabici s kuličkou, která brání pachům, i když voda vyschne.
Kondenzát z tepelného čerpadla vedeme dovnitř, taky přes zápachovou uzávěrku. Na tom místě by se do nezámrzné hloubky dostával strašně špatně, nemáme tam výkop ani vodu. Uvnitř ho máme aspoň pod kontrolou. Kdybychom ho poslali rovnou do země, už se k němu nikdy nedostaneme.
Hned s rozvody ve zdi jsme museli zabudovat i venkovní nezámrzný ventil Kemper. Změřil jsem si jeho délku a tloušťku budoucí fasády, aby závit seděl.
Topný žebřík kombinovaný, nebo elektrický?
V koupelně dole jsme chtěli kombinovaný žebřík napojený na podlahové topení. Trubky k němu vedou v podlaze v úrovni rozvodů vody. Vybrali jsme nižší, ne dvoumetrový, protože prostor u něj není moc využitelný.
V koupelně nahoře jsme se s trubkami do skladby podlahy nedostali, takže tam bude žebřík jen elektrický. Skladbu omezila výška hřebene, kvůli ní jsme i stropní panely vybírali o několik centimetrů nižší. Místo zbylo na rozvody rekuperace, ale kročejová izolace v patře vyšla tenká a do 3 až 4 cm se trubky nevejdou.
Jsme zvědaví, který budeme používat víc a jestli se příplatek za rozvody ke kombinovanému vyplatí. V létě je okruh podlahovky vypnutý. Potřebujeme vůbec sušit ručníky na topení? Řekl bych, že jo, ale vlastně nevím. Voda v kombinovaném nebude mít 50 až 60 °C, jen tolik co v podlaze, takže bude vlažný. Když v domě nejsou radiátory, přijde mi fajn mít možnost žebříky nahřát i mimo topnou sezónu.
Vana a podomítkové těleso Grohe
Vanu v patře jsme chtěli se středovým odpadem a napouštět ji z přepadu, ne baterií, která točí vodu do prostoru. Teplá a studená k tělesu přijedou zespoda, takže pod ním zbývalo ještě sekat. Vanu jsme ale neměli přesně vybranou a nevěděli jsme, jestli napouštění z přepadu vyjde. Podrobné informace se mi nedařilo dohledat. Za výrobkem stojí vývoj, linka a spousta lidí, a nikdo k němu nesepíše pořádný technický list. Nebo to možná jen neumím hledat.
Pochválit naopak můžu Grohe, k jejich podomítkovému tělesu jsem ještě před koupí dohledal všechno, co jsem potřeboval. Máme ho dvakrát, na vanu nahoře a na sprchový kout dole. Těleso ještě musíme zasekat do zdi a až později vybereme, jestli budeme chtít tlačítka, páčky nebo otočné ovládání.
Překvapilo mě, jak je velké. Zespodu do něj vede teplá a studená, dál má výstupy A, B a C. Na těleso můžeme později osadit termostatickou nebo obyčejnou baterii. Těleso má danou minimální hloubku a k ní jsem připočítal omítku a obklad.
Voda povede předstěnou a vyhne se rekuperaci, stoupačkám a odpadům. Instalatérovi jsem ještě měl vyznačit, kudy smí vést.
Dvě umyvadla naproti sobě
Na stěně tlusté 17,5 cm máme dvě umyvadla přesně naproti sobě. Chceme je na desku, takže jedno je vycentrované víc doprava, aby zbylo místo na konzolu. Odpad pro obě jede jedním vedením z jedné strany, voda přijíždí z druhé. Kdyby kvůli vodě pod umyvadlem nešlo desku ukotvit, dáme tam skříňku. Rozhodoval jsem to dlouho a snad to bude fungovat.
Jak jsme vysekali otvor pro skříň rozdělovače
Skříň rozdělovače podlahového topení je hluboká 11 cm a otvor musí být o něco větší. Vysekal jsem otvor hluboký zhruba 12 až 12,5 cm a z cihly zůstala jen zadní přepážka.
K hornímu rozdělovači povedeme přívod topení za předstěnou nejspíš ve vícevrstvém potrubí. Jeden okruh od něj musí zmizet rovnou dozadu na záchod. Dole je stejný rozdělovač na 8 okruhů.
Příčka pod dolním rozdělovačem není nosná, strop nad ní drží traverza. Tlustší jsme ji udělali schválně, protože jsme s rozdělovačem počítali. Když se do cihly mlátí kladivem a zbývá posledních pár přepážek, moc se jí to nelíbí. Dole se mi od 26:17 úplně rozpadla. Vyhodil jsem ji, dal tam nový odřezek a celé to dobetonoval, aby se zeď nerozpadla, až do ní někdo vrazí. Sekání těch otvorů byla docela chuťovka, budu na to vzpomínat dlouho.
Skříň jsem po vložení zapěnil a kolem naplácal maltu. Drží to pěkně, ale byla to mega práce. Jestli to tak dělá i instalatér nebo zedník, nevím. Jak jsme skříně osazovali, je v dílu o rozdělovačích.
Hotové rozvody jsme prošli v dalším dílu. Po vodě přišla na řadu elektrika.
Díky, dotaz máme.
Přečteme ho a zveřejníme s odpovědí tady. Když jste nechali e-mail, dáme vám vědět.
Časté otázky k tomuto dílu
Proč jste na rozvody vody zvolili PPR, a ne vícevrstvé potrubí?
Chtěl jsem, aby vodu dál napojoval instalatér, a s vícevrstvým potrubím tady podle všeho nikdo nedělá. Zvažoval jsem ho, znám ho z dřevostaveb v USA. U malých průřezů do sprchy bych byl opatrný, každá tvarovka průtok ještě omezí.
Kam jste dali odpad ze sušičky?
Do odpadu přes obyčejný pračkový sifon, stejně jako u pračky. Ručně nic vylévat do umyvadla nechci.
Text vznikl s pomocí AI ze snímků ze stavby popsaných po jednom, z mluveného slova ve videu a z našich odpovědí pod videem. Publikováno , aktualizováno .
