Spodek základu venkovní jednotky je z betonu, který nám zbyl ze stropu. Vylili jsme ho do jámy v nezámrzné hloubce. Prostupy obvodovou zdí jsme vykroužili korunkou 80 mm a do technické místnosti přivedli kabely pro vnitřní jednotku, čidla i hromadné dálkové ovládání.
Proč tepelné čerpadlo vzduch-voda
Plyn nemáme, takže tepelné čerpadlo byla pro vytápění jasná volba. Rozhodovali jsme ještě mezi zemním kolektorem, vrtem a typem vzduch-voda. Pod domem máme skálu, kterou jsme řešili už u základů, a kopání pro nás výhodné není. U nás proto jednoznačně vyhrál vzduch-voda.
Čerpadlo je náš hlavní zdroj tepla a žádný jiný nemáme, tak jsem výběr nechtěl podcenit. Trvalo mi to docela dlouho. Četl jsem, ptal se lidí a poslouchal čerpadla všude, kde jsem nějaké potkal. Každý odborník má ale trochu jiný názor a každý dům má svoje specifika, která na první pohled nejsou jasná.
Hluk venkovní jednotky a výběr IVT
Dům stojí v zástavbě, takže na venkovní jednotku je zvýšený požadavek na hluk. Ke kolaudaci budeme muset doložit hlukovou studii, že jednotka splní parametry a nebude rušit sousedy ani nás. Pro mě to není jen formalita, sám jednotku slyšet nechci.
Tím se ale člověk dostane do vyšší třídy čerpadel a nejlevnějšího výrobce volit nemůže. Levná jednotka může mít zajímavý výkon, nebo to aspoň tvrdit. Pár takových jsem už potkal a jdou docela slyšet. Na zahradě bych to mít nechtěl. Po tomhle průzkumu jsme vybrali tepelné čerpadlo IVT, venkovní jednotku AIR X 90 a vnitřní AirModul E9. S čerpadlem jsme nakonec velmi spokojení.
Základ pro venkovní jednotku z přebytku betonu
Spodek základu vznikl už v hrubé stavbě, skoro sám od sebe. Na věnec nebo strop jsme beton vždycky objednávali s rezervou a přebytek bylo potřeba někam užitečně vylít. V místě budoucí venkovní jednotky jsme zrovna měli vykopanou jámu, tak v ní skončil beton, který zbyl ze stropu. Bylo ho dokonce trochu víc, takže spodek vyšel o něco výš. Hlavní je, že leží v nezámrzné hloubce a srovnal se.
Nahoru jsem zatím nasucho postavil tvárnice ztraceného bednění. Jsou to třicítky, které nám zbyly ze základů, a myslím, že z nich to bude úplně v pohodě. Výšku jsem potřeboval znát hlavně kvůli prostupům do domu. Od instalační firmy jsem dostal výkresy venkovní i vnitřní jednotky a jsou fakt pěkně okótované. Věděl jsem z nich vzdálenost jednotky od domu i to, kde mají být prostupy na elektriku a kondenzát.
Chráničky a kabely venku
U místa pro jednotku jsme měli připravené chráničky. Jedna je pro čerpadlo a je v ní protažené napájení, kabel CYKY 3 × 2,5. Vedle vede ovládací kabel 4 × 1, kterým bude venkovní jednotka komunikovat s vnitřní. Z výkresů jsem zjistil i rozteč a velikost konzole, na které bude jednotka stát, takže jsem věděl, že základ ještě doladím. Okolí dobetonujeme až s terénními úpravami.
Prostupy obvodovou zdí korunkou 80 mm
Prostupy obvodovou zdí jsem vykroužil korunkou 80 mm, kterou jsem měl z elektroinstalace. Na odpad kondenzátu DN 40 to stačí úplně bohatě. Že dva otvory 80 mm postačí i na samotný okruh mezi jednotkami, jsem si ověřoval s technikem. Mohly by být asi trochu větší, ale věřím, že to bude v pohodě (od 4:51).
Kondenzát jsme nakonec svedli do retenční nádrže. Vsak byla možnost, jenže při odmrazování v zimě jednotka pustí několik desítek litrů vody za den. Místo vsaku bychom u nás měli zamrzlý rybník.
Kabely pro tepelné čerpadlo v technické místnosti
Vnitřní jednotka IVT AirModul E9 přijde do technické místnosti hned za zdí s prostupy a vedle ní akumulační nádrž na podlahové topení. Kabely jsme tam vyvedli asi 2,5 m nad čistou podlahu.
| Kabel | K čemu |
|---|---|
| CYKY 5 × 4 | napájení vnitřní jednotky, nejtlustší kabel |
| CYKY 3 × 1,5 | hromadné dálkové ovládání |
| CYKY 3 × 1,5 | rezerva pro komunikaci s fotovoltaikou, nemusí se použít |
| 2 × 1 | venkovní čidlo na fasádě |
| 2 × 1 | pokojové čidlo v obývacím pokoji |
| 4 × 1 | komunikace s venkovní jednotkou |
Přivedli jsme i kabely pro chytré ovládání domácnosti a sběr dat. Výšku jednotky jsem si na zdi naznačil, ale všechny kabely jsou delší, než by bylo potřeba. Zvažoval jsem totiž, že s montéry na místě rozhodneme, jestli nebude lepší jednotku prohodit s akumulační nádrží. Vždycky je lepší mít trochu rezervu.
Kompaktní jednotka do průchozí místnosti
Vnitřní jednotka vypadá jako pěkná lednička, všechno v jednom a čisté. Pro nás to bylo důležité, protože technická místnost je průchozí. Jsou v ní zadní dveře ven a vede přes ni cesta dál do domu. Oddělenou jednotku a nádrž IVT taky nabízí, jenže u nás je problém právě místo. Jsem rád, že na vzhled někteří výrobci myslí, protože na jednotku se kouká každý den.
Topení, voda a zápachová uzávěrka
Páteřní rozvody podlahového topení jsme udělali z vícevrstvého potrubí. Jedna větev vede do prvního podlaží, druhá do druhého a u jednotky jsme je spojili. Počítáme s jedním okruhem na jedno čerpadlo, i když tak, jak je to dovedené, by se dal rozdělit. Vedle jsme vyvedli PPR trubky s karbonovým vláknem na cirkulaci, teplou a studenou vodu.
V technické místnosti máme i podomítkovou zápachovou uzávěrku. Má zabránit tomu, aby se z kanalizace do jednotky dostaly výpary, i kdyby odpad třeba vyschl. Tuším, že má označení HL138.
Kam umístit pokojové čidlo
Místo pro pokojové čidlo nebylo tak jednoduché najít, jak se zdá (od 9:36). Platí pro něj pravidla, která je potřeba dodržet. Čidlo nemá být ničím zakryté, takže ne pod záclonou. Nemá být v rohu, kde necirkuluje vzduch. Na místě, kam pozdě odpoledne svítí slunce, by četlo dost nepravdivé hodnoty. A nemají ho zakrývat otevřené dveře.
Vždycky byl někde nějaký problém. Nejvíc smyslu nám nakonec dávalo místo blízko kuchyně. Trouba bude na druhé straně, v domě bude rekuperace a vzduch tam bude celkově cirkulovat. Zatím to je pro nás nejlepší varianta, i když názory se na to různí.
Základ venkovní jednotky podle výkresu
Venek jsme dodělali až po omítkách. Základ nasucho byl jen orientační, tak jsem ho rozebral a postavil znovu podle finálních rozměrů z výkresu. Hlídal jsem tři míry.
První byla vzdálenost od fasády. Výrobce určuje minimum, my jsme ale omezení prostorem nebyli, tak jsem na doraz nešel. Mezeru jsem nechal větší, aby se k jednotce dalo rozumně přistoupit i zezadu. Na zdi ještě přibude 20 cm zateplení, takže jsem měřil od budoucí fasády. Ve výsledku má jednotka od hotové fasády 55 cm.
Druhá byla rozteč patek. Konzole má danou vzdálenost patek a podle ní jsem odměřil, jak daleko od sebe mají tvárnice stát. Třetí byla šířka. Tvárnice je dlouhá 50 cm a patka konzole je o něco větší. Kousek jsem proto vykopal navíc a sloupky rozšířil bedněním o pár centimetrů. Celá patka tak leží na pevném podkladu a dalo se to vybetonovat najednou.
Betonování základu z kbelíků
Tvárnice jsme postavili do dvou sloupků po třech nad sebou a srovnali je vodováhou. Do dutin přišly krátké svislé pruty, aby nám základ nikam neujel.
K základu je horší přístup, takže jsme beton nosili ručně v kbelících. Dva sloupky třicítek a kraje nejsou tolik betonu, dalo se to zvládnout. Míchali jsme ho v míchačce, která byla na naší stavbě vůbec poprvé.
Základ je vybetonovaný, zbývá ho odbednit a pak na něj může přijít jednotka. Montáž venkovní i vnitřní jednotky je v dílu IVT AIR X 90: Instalace vnitřní a venkovní jednotky, zapojení v dílu Zapojení tepelného čerpadla.
Na co se lidé ptali
Zeptat seOtázky z komentářů pod videem vlastními slovy, s naší odpovědí.
-
Kam odvádět kondenzát z venkovní jednotky tepelného čerpadla, nestačí vsak do štěrku?
Odpověď Cesty za bydlením
Kondenzát vedeme do retenční nádrže. Vsak je možnost, ale v zimě jednotka při odmrazování vypustí několik desítek litrů vody za den a v našich podmínkách bychom místo vsaku měli zamrzlý rybník. Mně bylo řečeno, že sifon se dává při napojení do splaškové kanalizace, ne do retenční nádrže, kde čpavek ani agresivní výpary nejsou.
-
Jak jste po čase spokojeni s tepelným čerpadlem IVT?
Odpověď Cesty za bydlením
Jsme s ním velmi spokojeni.
Díky, dotaz máme.
Přečteme ho a zveřejníme s odpovědí tady. Když jste nechali e-mail, dáme vám vědět.
Časté otázky k tomuto dílu
Jak udělat základ pro venkovní jednotku tepelného čerpadla?
My jsme ho postavili na betonu, který zbyl při betonáži stropu a skončil v jámě v nezámrzné hloubce. Na něj přišly dva sloupky z tvárnic ztraceného bednění s roztečí podle konzole, vyztužené a vybetonované najednou.
Jak velké prostupy zdivem jsme dělali pro tepelné čerpadlo?
Všechny jsme vykroužili korunkou 80 mm. Na kondenzát DN 40 to stačí bohatě a dva otvory 80 mm na okruh jsme si předem ověřili s technikem.
Máte k tepelnému čerpadlu záložní zdroj tepla?
Nemáme. Kamna by stála hodně navíc a řada lidí je podle nás použije jednou za rok.
Text vznikl s pomocí AI ze snímků ze stavby popsaných po jednom, z mluveného slova ve videu a z našich odpovědí pod videem. Publikováno , aktualizováno .
