Každý odsek má jinou tloušťku, od 3 do 10 cm, takže lože jsem upravoval pod každým kamenem zvlášť.
Proč žulové odseky, a ne kostka
Po pár letech stavby jsme se konečně dostali k plochám kolem domu. Obrubníky jsme měli osazené do betonu a podél budoucího chodníku stála suchá žulová zídka. Dlažbu jsme nikdy nedělali, a tak jsme se to šli klasicky učit dozadu za dům, kde chyby tolik nevadí. Kdyby nám to nešlo, říkali jsme si, že z kamenů nakonec uděláme nějakou zídku.
Místo kostky jsme vzali odseky. U původních zakázek musel kámen držet nějaký tvar a co zbylo, je pro lom odpad. Na tunu nám vyšly o dost levněji než běžná kostka.
Z kostek se skládají oblouky a ten vzor bych napoprvé asi mentálně neudržel. Malé kostky mají 4 až 6 cm, velké kolem 10 cm. Odseky jsou mnohem větší a dají se klást volněji. A kdyby to nevyšlo úplně pravidelně, vždycky se dá říct, že to byl umělecký záměr.
Do čeho pokládat žulové odseky
Pod chodníkem byl zhutněný štěrk frakce 8/16. Místy jsme ho rozbili rudlíkem, když jsme vozili kameny na zídku. Před pokládkou jsem ho ještě jednou přejel vibrační deskou.
Kameny jsem usazoval do drobnějšího štěrku 4/8. Nejtenčí odseky měly asi 3 cm, nejsilnější 8 až 10 cm. Pod každým jsem proto lože prohloubil nebo podsypal.
Povrch a barvy žuly
Řekl bych, že žula je jeden z nejpevnějších materiálů, co jsme na stavbě měli. Nemá žádnou povrchovou vrstvu. Když se kámen odře, je pod tím pořád stejná žula.
Některé kameny byly čerstvě rozštípnuté a čisté, jiné ležely v lomu na hromadě a byly zaprášené. Podle mě by stačilo vzít je tlakovou myčkou a byla by z nich zase čistá žula. Kde se kámen uštípne, je uvnitř čistě šedý, jiné kusy jsou prokreslené oranžovou a hnědou. Šedé a barevnější kameny jsem do dlažby schválně míchal.
Jak položit nepravidelnou kamennou dlažbu
Chrániče kolen jsem neměl, takže jsem klečel rovnou na kamenech a byl zvědavý, co na to řeknou záda. První kameny jsem skládal u zadního obrubníku (od 5:30). Dělali jsme po večerech, nejvýš dvě hodiny v kuse.
Někdy sedlo několik kamenů za sebou do 30 vteřin. Jindy jsem se na jednom místě zasekl na několik minut a chodil kolem a hledal.
Osvědčilo se nám rozložit kameny do velké plochy vedle chodníku a procházet mezi nimi. Z kamenů na hromadě se vybíralo blbě. Rozkládali jsme je rovnou lepší stranou nahoru. Odsek má často jednu stranu rovnou a druhou s boulí nebo propadlinou. Občas jsem chytil kámen přesně toho tvaru, který jsem potřeboval, jenže naruby. Dobrou stranou nahoru byl nepoužitelný.
Většina odseků byly docela pravidelné kostky. Nechtěli jsme kostku vedle kostky, a tak jsem hledal nepravidelné kusy, které skladbu rozbijí. Do té doby jsem jich musel rozříznout nebo rozštípnout jen pár. Občas jsem se neuhlídal a začala vznikat dlouhá rovná čára spár. Tu jsem pak rozbil jiným kamenem. Už předem jsem počítal s tím, že se budu muset občas postavit a podívat se na plochu z dálky.
Spáry a výška krajů u obrubníku
Spáry jsme prosypávali štěrkem průběžně a kameny jsem zaklepával kladívkem. Kraje u obrubníku jsem zarovnával, uprostřed je to spíš halabala. Chodí se po tom ale dobře.
Kraje jsem nechal jen asi o půl centimetru nad obrubníkem. S deskou jsem k nim nechtěl jezdit, abych nepoškodil obrubník nebo krajní kameny. Při pokládce podél fasády jsem měl po ruce dlouhou lať a vodováhu.
Během pokládky hodně pršelo. Chodili jsme po kamenech od bláta a další déšť je zase umyl. Ten chodník se podle mě skoro nedá zašpinit, i zabahněný vypadal dobře. Původně jsme chtěli zhruba v půlce zkusit hutnění, abychom věděli, jestli se kameny moc nepropadnou.
Hutnění žulové dlažby malou deskou
Spáry byly vyplněné a zbývalo závěrečné hutnění (od 10:26). Měl jsem malou desku o hmotnosti 60 kg a pod ní pryžovou podložku, abychom kameny nepodřeli. Bál jsem se, aby tenčí kameny na krajích nepopraskaly.
Po přejetí deskou se povrch uhladil a některé naklopené kameny si sedly. Zhruba polovina štěrku ze spár při vibrování zmizela, takže jsme spáry dosypali znovu. Možná ještě jednou doplníme. Na první pohled se žula nepoškodila. Možná se někde mohl uštípnout rožek, ale zatím jsem si ničeho nevšiml.
Kraje si sedly jen úplně minimálně. Zpětně jsem je klidně mohl zapustit o trošku níž. Asi záleží na tom, jak dobře byl zhutněný podklad. Tohle je pochozí chodník. Pro plochu, po které se bude jezdit, si postup budu muset ještě rozmyslet.
Hrbolatý povrch a tvrdá žula
Pro někoho, kdo čeká rovnou dlažbu na kolečkové brusle, to není. Myslím, že se nám kameny podařilo položit pěkně. Pořád je to ale hrbolaté, některé kameny jsou špičaté nebo mají výstupek. Když jsem po něm vezl desku na malých kolečkách, různě poskakovala.
Žula je velice tvrdá a rozdělit ji přesně tam, kde potřebuji, skoro nejde. Kámen jsem nařezával úhlovou bruskou zespodu a pak rozštípl, aby lom vypadal přirozeně a ne uříznutě. Odštípnout jen roh je problém. Kámen se většinou zlomil přesně naopak, než jsem potřeboval.
Kolik je to práce
Každý kámen jsem musel vybrat a ručně usadit zvlášť, a to práci hodně zpomaluje. S pokládkou dlaždic do vyrovnaného štěrku se to srovnat nedá. Úplně chápu, že od firmy to musí být hodně drahé. Kdo to dělá jako řemeslo a živí se tím, má můj respekt.
Hodiny už spočítat nedokážu. Jednu část jsem dělal celý den a ani jsem ji nedokončil. Chodník je tam široký 1,5 metru a za ten den jsem udělal zhruba 5 metrů. Pro nás to byla vyplňovka: když nešlo dělat nic jiného, šel jsem na kameny.
Rošt a mřížka pod venkovním kohoutem
U dveří je v dlažbě vana s kovovým roštem, tu popisujeme v dílu o venkovní rohoži před vchod. Pod venkovní kohout jsme do dlažby vložili malou mřížku. Voda z kohoutu pak necáká od kamene všude kolem. Pod mřížkou vede drenáž, takže co přeteče, odteče od domu.
Výsledek se nám moc líbí a odseky chceme zopakovat i na dalších chodnících vedle domu. Kombinovat přírodní kámen s betonem si moc neumím představit. Když už jsme se vydali cestou přírodních materiálů, asi se jich budeme muset držet.
Díky, dotaz máme.
Přečteme ho a zveřejníme s odpovědí tady. Když jste nechali e-mail, dáme vám vědět.
Časté otázky k tomuto dílu
Proč jsou u žulové dlažby betonové obrubníky?
Kvůli ceně. Žulové obrubníky by byly hezčí, ale chodníků budeme mít hodně a to bychom nedali. Zvažoval jsem i řádek žulové kostky do betonu, jenže jsem k tomu nenašel dost podkladů, abych si na to troufl. Část chodníků bude i příjezdovka a na větší zátěž mi to nepřijde dimenzované.
Má chodník ze žulových odseků spád?
Má mírný spád od domu. Reálně se ale všechna voda vsakuje do chodníku.
Zasypali jste nopovou fólii u soklu?
Ano, zasypali. Podle mě nopovka slouží k lepšímu odvodu vody od soklu, ne k odvětrání základů. Je to jen můj názor.
Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno , aktualizováno .
