Montáž závěsného WC

Nejvíc pozornosti chtělo zkrácení závitovek, protože skryté uchycení přitáhne mísu ke zdi jen asi o 1,5 cm. Délku jsme proto měřili až od dilatační podložky za mísou.

Co se dá u závěsného WC pokazit

Záchod jsme věšeli až na hotový obklad a dlažbu. Podomítkový modul Geberit byl ve zdi zabudovaný už před obkladem koupelny. Při montáži se dá pár věcí podělat, ale většina se dá napravit. Kdybychom špatně změřili a zkrátili průchodky vody a odpadu, dají se koupit jako náhradní díly. Horší jsou závitovky, na kterých mísa visí. U skryté montáže se zkracují a hrozí, že budou krátké.

Máme vírové závěsné WC se skrytým uchycením, takže z boku na míse nejsou vidět žádné šrouby ani matice. Ze sady k modulu jsme část dílů vůbec nepoužili, třeba některé krytky. Z přípojek jsem nejdřív sundal krytky a začal průchodkami.

Jak změřit a zkrátit průchodky vody a odpadu

Průchodky jsem namazal, aby šly s těsněním zasunout až na doraz. Mazadlo jsem na stavbě neměl, takže jsem pro něj musel ještě skočit.

Obě průchodky jsem narazil do stěny až na doraz a obkreslil na ně hranu obkladu. Po tuhle rysku je průchodka ve zdi. Stejnou průchodku jsem opačnou stranou nasadil do mísy a udělal druhou rysku. Změřil jsem vzdálenost mezi ryskami a o tolik průchodku na konci zkrátil. Místo řezu jsem si obtočil páskou, ať neřežu nakřivo.

Jedna průchodka mi vyšla na zkrácení o 4 cm, druhá o 8 cm. Průchodky vody a odpadu zajedou do mísy každá do jiné hloubky a ve zdi je to asi podobné. Tím jsme měli to jednodušší za sebou.

Skryté uchycení: vůle jen 1,5 cm

Hned v prvním kroku návodu jsem se dozvěděl, že mám závitovky moc dlouhé. Ze stěny mají vyčnívat 32 ± 2 mm a naše trčely určitě víc. Řez je nevratný, takže jsem si to chtěl nejdřív vyzkoušet i s protikusy v míse.

Protikus jsem složil podle návodu z kroužku a klínku. Klínek jsem zasunul dovnitř, protáhl dutinou mísy a vytáhl horním otvorem. Přes ten jsem pak celé uchycení utahoval.

Při zkoušce koncovka na závitovce seděla ve výchozí poloze víceméně přesně u zdi, zarovnaná se zadní stěnou mísy. Točením jsem pak mísu přitahoval dozadu ke zdi. Vůle je ale jen asi 1,5 cm a tam to končí, takže to musí být říznuté přesně.

Proč jsme závitovky měřili od podložky

Mezi mísu a obklad jsme dávali dilatační podložku. Délku závitovek jsem proto měřil až od ní, ne od obkladu. Počítal jsem s tím, že i po stlačení zůstanou mezi mísou a obkladem asi 2 až 3 mm podložky. Díky nim se nestane, že by mísa dosedla na průchodku dřív, než ji dotáhnu. Kdybych měřil od obkladu, byly by to milimetry, které jsou v čudu a už je nevrátím.

Od podložky jsem si na závitovce označil 32 mm (od 7:11). Druhá míra z návodu je 56 ± 3 mm od podložky k ose koncovky, tam, kde je nejhlubší. Obojí mi vycházelo.

Závitovky jsem pak uřízl přímo u stěny. Odpad zůstal zakrytý krytkou a podložka už byla nasazená. Řezat je původně v plánu nebylo. Na konci nemají zářez na šroubovák a asi se nám je podařilo zaházet lepidlem a omítkou tak, že s nimi nešlo otočit. Někde nastala chyba.

Jedna závitovka šla po zkrácení dobře, s druhou jsem trochu bojoval se závitem. Jedna koncovka zůstala trochu volná, ale počítal jsem s tím, že po přitažení mísy bude držet pěkně.

Zavěšení mísy a dilatace za ní

Průchodky jsem znovu namazal, vrátil do stěny a mísu na ně narazil. Záchod visí, drží, je to dobré. Závitovky vyšly akorát.

Přesah podložky jsem nožem zařízl podél mísy. Pohledově to bez silikonu nic moc není a spára bude kvůli podložce o něco širší. Kdo chce úplně decentní silikon, dává mísu rovnou na obklad. Mně ale přijde, že keramika na keramice je tvrdá, a je fajn, když to trošku pruží. Funguje asi obojí.

Sedátko se soft close

Sedátko jsem uchytil do horních otvorů, kterými jsem předtím utahoval mísu. Do nich přišly plastové hmoždinky a kovové úchyty s podlouhlými otvory. Dokud byly povolené, srovnal jsem sedátko s hranou mísy. Pak jsem úchyty dotáhl, zakryl krytkami a sedátko nacvakl na čepy.

Sedátko má soft close a zavírá se samo pomalu. Sundat jde jednoduše, stačí zmáčknout pojistku a vytáhnout ho. V návodu to nebylo, takže jsem ho ze začátku zkoušel vyrvat. Pak mi to naštěstí došlo.

První spláchnutí bez tlačítka

Tlačítko jsem ještě neměl, ale spláchnout už bylo potřeba. Suchou mísou nic netěsnilo, kanalizací docela táhlo a byl tam pěkný průvan. Ochranný kryt servisního otvoru, který trčel z obkladu, jsem uřízl a napustil nádržku.

Pak přišlo první spláchnutí, ještě bez tlačítka. Konec smradu.

Jak nasadit a seřídit splachovací tlačítko

Tlačítko jsme vybrali jednoduché, ze stejné řady Sigma jako podomítkový modul. V balení byl jen kryt a držák, který se nacvakne do servisního otvoru. Kryt má zespodu pružinu. Nasadil jsem ho spodní stranou, nadzvedl, zatlačil a pustil. Sundává se stejně, stačí ho nadzvednout a nemusí se za něj rvát.

Ladil jsem, jak moc jsou vysunuté ovládací tyčky za tlačítkem (od 12:51). Když jsou nastavené dobře, tlačítko se nekývá a při stisku hned začne splachovat. Při velké mezeře se klepe. Když se to přežene, záchod splachuje pořád. Nastavoval jsem je proto po kouscích a pokaždé zkusil stisk.

Mísa i tlačítko fungují a za mísou zbývá jen silikon. Další na řadě byla montáž umyvadla na desku.

Časté otázky k tomuto dílu

Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno 15. 10. 2026, aktualizováno 23. 10. 2026.