Hydroizolace a zateplení soklu

Sokl jsme pak zateplili dvěma vrstvami XPS, 100 a 80 mm, protože desku 180 mm jsme ve stavebninách nesehnali. Hliníkový zakládací profil mezi soklem a fasádou jsme osadili na doporučení a byla to chyba.

Jak jsme natavili svislou hydroizolaci soklu

Hydroizolaci základové desky jsme natavili už dřív (díl 18). Celé jsme to tehdy popsali v článku Hydroizolace základové desky. Na ni pak navázala svislá hydroizolace soklu. Na sokl jsme použili taky modifikované asfaltové pásy a natavovali je hořákem na plyn z lahve. První vrstvu jsme měli hotovou a dotavovali jsme druhou.

Upravený terén bude 15 cm pod úrovní čisté podlahy a sokl vytáhneme 15 cm nad ni, takže skončí 30 cm nad terénem. První vrstva pásů začíná dole u napojení na hydroizolaci desky a jde do výšky asi 10 cm nad čistou podlahu.

Druhou vrstvou jsme to přetáhli až úplně dolů (od 1:20). Začíná na ztraceném bednění a nahoře ještě přejede přes první vrstvu, takže je sokl obalený ze všech stran. Spoje pásů jsme zase vystřídali a druhou vrstvu posunuli proti první. Myslím, že nám do soklu nepoteče.

Jak natavit svislý pás, aby nesklouzl

Natavovali jsme z rýhy podél soklu. Šlo to i v jednom člověku, i když ve dvou se samozřejmě všechno dělá líp. Svislý pás často sklouzne dolů. Proto jsem si ho vždycky nejdřív kousek uprostřed natavil, aby držel na místě.

Pak jsem šlehal plamenem a pás rovnou přimačkával trubkou. Horní polovina tak chytla a držela. Zbytek jsem natavil zespodu a asfalt se na pásu i na vrstvě pod ním rozpustil. Když se pás pěkně přimáčkne, drží. Osvědčilo se mi to víc než rolovat pás zespodu, to jsem ho měl vždycky křivě (od 2:48).

Byl konec srpna, spíš začátek září, a počasí se rychle zhoršovalo. Hodně pršelo a práci jsme měli tak rozstřelenou, že jsme nevěděli, co dřív.

Proč byl hliníkový zakládací profil chyba

Tomu, co jsme dělali dál, by se dalo říct vyhozené peníze a ztráta času. Hliníkový zakládací profil fasády jsme si nechali špatně doporučit. Sám jsem si to pořádně nenastudoval, rovnou jsem ho objednal a ve dvou jsme ho namontovali.

Profil určuje, kde začne fasáda. Vedli jsme ho kolem domu po spodním okraji cihel a přichytili na plastové úchyty. Sokl jsme do něj měli zespodu dorazit. Jenže to je úplná blbost. Aspoň si to teda myslím.

Za izolanty s co nejmenším součinitelem tepelné vodivosti si člověk připlatí. A pak mezi sokl a fasádu dá luxusní vodič z hliníku, který udělá tepelný most. Někdo tvrdí, že je zanedbatelný. Viděl jsem ale fotky ze staveb, kde kolem profilu kondenzovala voda a plesnivělo to, až se to celé muselo vysekat. Stačilo mi pár takových příkladů.

Nejvíc mě zklamalo, že jsem to konzultoval s technikem jedné velké firmy na izolace. Doporučil mi profil jako součást systému ETICS s tím, že takhle se to dělá. Já to takhle mít nechci.

Dá se sokl udělat bez zakládacího profilu?

Myslím, že tam hliníkový zakládací profil vůbec nemusí být. A když už, tak plastový. Ten se vyrábí, jen stojí, jako by byl ze zlata.

Někdo namítal, že profil drží okapnici na spodní hraně zateplení. Okapnice ale není jeho součástí. Jeden typ se na profil nacvakává, druhý jde do lepidla i bez profilu.

Jiný návrh byl dát profil níž, do základů, kde by tepelný most nevadil. Sokl ale podle mě má vyjet aspoň 20 až 30 cm nad upravený terén. S profilem se pak do základů nedostaneme, pokud dům není hodně zvednutý.

Demontovat profil hned nemělo smysl. Plánoval jsem ho nechat do fasády, aspoň by mohl chránit XPS shora. Nakonec jsme ho zase sundali a přechod fasády na sokl řešili v dílu 98.

Jak jsme lepili XPS na sokl lepidlem a pěnou

Desky XPS jsme na hydroizolaci lepili lepidlem Weber Elastic a pistolí jsme ještě přidali pěnu. První desky u rohu jsme lepili ve dvou. Nahoře jsme je doráželi k zakládacímu profilu, který byl ve vodováze. Aspoň jsme k němu desky pěkně dorazili a sokl máme rovně. Lepidlo jsme nezačišťovali, na první vrstvu hned přišla další.

U profilu bylo hlavní trefit jeden rozměr. Moc velký je zbytečný, při moc malém se deska vyklene nebo nejde dát do vodováhy. Ze začátku jsme to párkrát poměřili, pak už jsme drželi po celé délce stejné 2 cm.

Desek je hodně a padne na ně spousta lepidla a pěny. Z jednoho balení lepidla jsme nalepili 6 desek a jedna pěna vystačila zhruba na stejný počet desek. Člověk si to pak musí trochu rozpočítat. Dokud jsme nezačali, nevěděli jsme to, teď už to vím. Počítal jsem s tím, že na druhou vrstvu budu muset pěnu dokoupit.

První vrstvu jsme pak ještě kotvili hmoždinkami a druhá vrstva XPS je zakryla.

Proč XPS ve dvou vrstvách 100 + 80 mm

Sokl má zateplení 180 mm. Desku takové tloušťky jsme nesehnali, ve stavebninách měli nejvýš 160 mm. Jinak to nešlo, a tak je dole stovka a na ní osmdesátka. Je to práce navíc.

Výhodu to ale má. Druhou vrstvu XPS jsme přeložili tak, aby spáry nešly přes sebe. Nejde mi ani tak o tepelné mosty jako o nerovnosti. Druhá vrstva je srovná a povrch pak bude pěkně rovný.

Pomůže to i na rozích, ty se bez přeložení udělat nedají. Desky jsme tam přeplátovali, jedna přesahuje přes čelo druhé.

XPS jsme dali i pod vstupní dveře a HS portál, kde navazuje na hydroizolaci pod nimi. Pod HS portálem jsme zateplení soklu dokončili v dílu 53. Omítku na sokl jsme nanášeli až později.

Časté otázky k tomuto dílu

Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno 15. 10. 2026, aktualizováno 21. 10. 2026.