Podlahový polystyren na sucho

Nejdřív dvě vrstvy po 5 cm, pak dilatační pás a navrch 8 cm, dohromady 18 cm. Desky vedle zásypu z Liaporu jsme připěnili, jinak by sypký keramzit zajel pod ně.

Očištění asfaltových pásů pod polystyren

Před betonáží podlah jsme v přízemí kladli polystyren. Na základové desce máme dvě vrstvy asfaltových pásů po 4 mm a po nich vedou kabely a chráničky. Skladbu podlah jsme řešili v díle o dilatačním pásu. Na polystyren přijde beton, nivelační stěrka a vinyl.

Nejvíc izolace patří na střechu, míň na fasádu a nejmíň do podlahy, podle toho, kam jde teplo. Na fasádě máme 20 cm, takže 18 cm v podlaze je přiměřených.

Než jsme začali, seškrábali jsme z asfaltových pásů všechny nánosy a hrbolky. Pečlivě jsme prošli i kraje, aby šly kabely přirazit ke zdi. U většiny to asi vyjde tak, že se schovají pod omítku a nebudou překážet ani prvním deskám. Kde je kabelů víc, to asi nepůjde.

Na každý výstupek by se deska opřela a po betonáži by si časem sedla o pár milimetrů. Stejně by dopadla deska položená křivě, a to jsme nechtěli.

Hrbolky na přesazích pásů jsem odhadoval na 2 až 3 mm, někde už se to srovnalo skoro na milimetr. Asfaltové pásy jsme natavovali před rokem a něco, od té doby jsme po nich chodili a docela se usadily.

Vylít podlahu nivelační stěrkou?

Kolem první vrstvy je docela žhavá diskuze. Někdo tvrdí, že se celé patro musí vylít nivelační stěrkou, aby deska ležela opravdu celoplošně. Já jsem to nikdy neviděl a 5 mm stěrky přes celé patro je dost peněz a práce.

Jeden řemeslník, který se byl na stavbě podívat, radil vylít stěrku tak vysoko, aby schovala i chráničky. To by bylo klidně centimetr a půl až dva. Zní to skvěle. Hlavně pro toho, kdo to neplatí a nedělá.

Druhá teorie je desky seřezávat a tvarovat podle nerovností. Nevím, jak bych takový hrbolek o pár milimetrech vůbec vyřezával. Technik nám navíc už při zakládání první řady cihel naměřil rozdíl asi 5 mm v celé ploše.

Nerovnosti byly malé, takže jsme jeli na sucho. Desky jsme kladli rovnou na očištěné pásy a první vrstvu jsme ani nelepili. Když se deska lepená pěnou pořádně nezatíží, pěna ji zbytečně nadzvedne a pod betonem si pak sedne. Trochu nás tlačil čas, ale nechtěl jsem, aby to byl hlavní důvod. Takhle jsem to viděl už hodněkrát a o reálných velkých problémech jsem nikdy neslyšel.

Dělicí fólii jsme pod první vrstvu nedávali. Divákovi, který se ptal, proč ji tam někdo dává, jsem později odpověděl, že polystyren s asfaltem údajně můžou chemicky reagovat.

Jaký polystyren do podlahy

Ve většině domu je EPS 150. Vzali jsme pevnější polystyren, protože skladba je vysoká. Mohlo by to i pomoct, aby se podlaha nestlačovala. Do technické místnosti jsme dali XPS, kterého jsme měli několik balíků.

Důležitější než dokonale rovný podklad je podle mě pohlídat vazbu desek, aby nevznikly tepelné mosty, a poctivě vyplnit spáry kolem kabelů. Větší mezery jsme zasypávali keramzitem Liapor, pěny i Liaporu jsme měli dost.

První vrstva kolem kabelů a chrániček

Balíky EPS ležely před nošením tři dny venku. Když jsem je bral dovnitř, zjistil jsem, že zespodu mají hejno slimáků. Pár jich určitě zůstalo pohřbených mezi deskami. Výborné.

Začínal jsem u krajů, kde vycházejí dořezy. Volnou plochu jsem si nechal na konec, ať si pak celé desky v kuse trochu užiju. Začal jsem tou nejhorší místností, plnou kabelů a chrániček, a strávil jsem v ní hrozně dlouho. Kabely jsem v první vrstvě objížděl, další vrstva je pak překryla. Divákovi, který se ptal na pořadí vrstev 10, 5 a 3 cm, jsem později radil dát dolů těch 10, ať rovnou překryje všechny rozvody.

Liapor je tak sypký, že stačí šlápnout na desku vedle zásypu, deska se nadzvedne o milimetr a keramzit už jede pod ni. Desky vedle spojů, kam se bude dosypávat, jsem proto předem připěnil, aby se nehýbaly. Další místnost mi zabrala asi čtvrtinu času co ta nejhorší. V obýváku jsem pak dvě desky připěnil, aby pod ně nezajel Liapor.

V kuchyni jsem rozmotal smotané kabely pro zásuvku do ostrůvku a vytáhl je přibližně doprostřed, kde ostrůvek bude. Ostrůvek bylo potřeba ještě znovu zaměřit. Kabel jde v chráničce nahoru. U vývodu jsem chtěl nechat rezervu, která by se zatím nezabetonovala, aby s ním šlo ještě hýbat.

Druhá vrstva na vazbu

Desky musely sedět výškově na sraz, takže jsme před každou druhou vrstvou všechno zkontrolovali a dopěnili.

V obýváku jsme skládali ve dvou, a to je super. Když desky sedí, jde to rychle, zpomalí to až dořezy. Druhou vrstvu jsme kladli na vazbu, hrany jsme odsadili od první vrstvy. U rozdělaného okraje tak vznikl schod o výšce jedné vrstvy. Druhá vrstva byla zajímavější než první, pořád jsem něco obřezával a měřil.

Podlahová vpusť a zásyp Liaporem

V technické místnosti jsme museli najít podlahovou vpusť, která byla celou dobu zadělaná pod asfaltovými pásy. Vyřízl jsem ji, osadil a udělal kolem ní hydroizolaci. Taková zdržovačka. XPS jsem kolem vpusti kladl ve dvou vrstvách, řez jsem si značil tužkou a řezal nožem.

Chodbu, kudy vede nejvíc trubek, jsme zasypávali Liaporem 1/4 (od 12:41). Dělá se s ním dobře, je fakt sypký, možná až moc, takže jsme dávali bacha, ať nezajede, kam nemá. Zásyp jsme u zárubně ukončili cihlou postavenou na kraj.

Spáry a okraje před dilatačním pásem

Dvě vrstvy jsme potřebovali mít všude, aby šel dilatační pás udělat vcelku. Vynechali jsme jen sklad vzadu, protože věci se musí někam odkládat. Po položení desek byl celkový naměřený rozdíl výšky do 1 cm.

Okraje kolem chrániček v technické místnosti jsou z XPS a byla to drbačka. Spáry jsme se snažili dělat co nejmenší a jít na sraz. Desky ale nejsou úplně rovné a nemají přesné úhly. Na délce několika metrů se občas nějaká trochu nahne, tak jsme ještě dopěňovali. Přebytečnou pěnu jsme před dilatačním pásem odřízli.

Kam patří dilatační pás

Dilatační pás jsme přiložili k patě zdí a schodu na druhou vrstvu. Pod ním je 10 cm polystyrenu, podél něj pak přišla poslední vrstva 8 cm, o kterou se podlaha ještě zvedla.

Někdo dává dilatační pás už na hydroizolaci pod první vrstvu. Já mám opačné informace a podle mě patří až do poslední vrstvy. Nevím ani, jestli se dělá pás tak vysoký. A není to izolace, takže by po celém obvodu stěn zůstala centimetrová spára bez zateplení. Dilatuje beton, ne polystyren.

Nahoru jsme v obýváku dali systémové desky s nopy, jaké jsme pokládali v patře. Chodba a pár malých místností jsou na fólii.

Reflexní fólie pod podlahové topení

Do vchodu nám vyšlo ještě XPS, i když tam žádné velké zatížení nebude.

Fólii jsme kladli až na poslední vrstvu polystyrenu (od 17:50). Pod částí fólie je XPS a vynechali jsme místo na podlahovou vpusť. Fólii jsme měli dvojí, reflexní od Wavinu a průhlednou, obě s natištěnou mřížkou. Pokládali jsme ji v pruzích s přesahem a spoje přelepili páskou. Páska není průhledná, takže na ní mřížka zmizí, ale člověk se v tom neztratí. Na krajích jsme sukýnky dilatačního pásu vytáhli na fólii a přilepili, aby se pod ni nedostal beton.

Kdo má anhydritový potěr, musí fólii dělat obzvlášť pořádně. U betonu tolik nehrozí, že zateče pod desky a zvedne je, ale i tak jsme fólii dělali pečlivě. Odrazivost fólie pro nás důvod nebyla. Je to dělicí vrstva s mřížkou a u anhydritu ochrana proti zatékání. Je tak levná, že výhodnější alternativu neznám.

Co zbylo v technické místnosti

V technické místnosti zůstalo pár neideálních míst, kde jsou chráničky vyvedené skrz podlahu. Tehdy jsem ještě nevěděl, jestli je předem vybedníme, nebo zabetonujeme až za ně. Naštěstí tam má být předstěna, takže beton nemusí jít úplně ke kraji. Předstěnu jde ukotvit do podlahového betonu a udělat na míru. Zateplení v tom rohu zbývalo ještě vyřešit.

Na fólii jsme pak natahovali trubky podlahového topení. Dělá se to trochu jinak než na systémových deskách. Jestli líp, nebo hůř, jsme tehdy ještě nevěděli. Pokračování je v dílu Podlahové potrubí PE-Xc.

Časté otázky k tomuto dílu

Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno 15. 10. 2026, aktualizováno 21. 10. 2026.