Systémové desky v nízké skladbě podlahy

Položili jsme proto systémové desky, které se přes přesahy zacvaknou do sebe, a trubky se zarazí mezi jejich špunty. Celé patro jsme ve dvou složili za půl dne. V koupelně jsem desky založil přesahy ke zdi, a to byla chyba.

Proč systémové desky v nízké skladbě podlahy

Systémové desky jsme koupili hlavně do 2. NP, do horního patra. Vzali jsme je s rezervou. Nahoře je na skladbu podlahy málo místa, protože nás úřad s celým domem tlačil dolů. Na polystyren vyšly jen 3 cm.

Kdyby tam byl jen polystyren, na něm trubky podlahového topení a pak beton, musely by se trubky kotvit sponkami. Desky by se musely lepit a podle mě by se i tak sponky vytrhávaly, nebo by jich muselo být strašně moc.

Naše desky mají polystyrenový spodek a nahoře plast s výstupky v pravidelném rastru, říkám jim špunty. Po okraji mají přesahy, které se zaseknou přes sousední desku. Špunty se tak do sebe zaklesnou a deska v místnosti drží jako jeden celek. Trubky se pak zarazí mezi špunty a myslím, že budou držet pevně.

Desky i trubky máme od IVT. Je to jejich systém Getasystem. Poskládali ho z výrobků z Německa a Švýcarska, se kterými mají jejich montážníci dlouhé zkušenosti.

Rozměr desek a začátek v koupelně

Deska má 1 400 × 800 mm, takže něco přes metr čtvereční. Balí se po šesti kusech. Balík unese jeden člověk, je spíš velký než těžký.

Začal jsem v koupelně od rohu. Desky jsme dali i do sprchového koutu, podlahové topení máme i tam. Kolem stěn už byl dilatační pás s fólií, která přesahuje na podlahu. U tak nízké skladby stojí pás přímo na stropě. Na přesné výšce nezáleží, hlavně musí být dost vysoký, přebytek se pak seřízne.

Jak pokládat systémové desky: přesahy u zdi odříznout

Koupelnu jsem založil špatně. Věděl jsem, jak se to dělá, ale řekl jsem si, že nebudu zbytečně odřezávat, a první desku jsem dal do rohu přesahy ke zdi. Každou další desku jsem pak musel podsouvat: nadzvednout špunty sousední desky a zasunout ji pod ně (od 4:16). Z jedné strany to ještě šlo, deska zasouvaná ze dvou stran byla otrava. Aspoň jsem si to zkusil na vlastní kůži. Takhle to určitě nedoporučuji.

V dalším pokoji jsem přesahy na straně u zdi odřízl a desku dorazil ke zdi. Další desku jsem si naměřil, případně dořízl, přiložil přesahy shora a špunty zarazil. Postupoval jsem směrem od zdi, takže přesahy mířily vždycky tam, kam jsem pokračoval. Šlo to mnohem líp.

Hrbolky na stropních panelech

Stropní panely nejsou na spojích přesné na milimetr, takže na nich zůstávají drobné hrbolky. Na vyrovnání Liaporem jsou moc malé.

Už v koupelně jsem nad hrbolkem cítil, že deska trochu pruží. Trochu jsem pod ni foukl pěnu a hned ji zatížil, aby ji pěna nezvedla. Jako závaží posloužily pytle Liaporu 1/4 po 50 litrech, které máme na zásyp větších svazků kabelů v přízemí. Stejně jsme to udělali na pár místech patra.

Kdyby byly desky pěnou uměle zvednuté, časem by si s betonem sedly. Mají být přimáčknuté tak, jak budou ve výsledku, a co nejvíc celoplošně podložené, ne na buchtách. Ve sprchovém koutě to platí zvlášť.

Řezání desek a kabely na podlaze

V druhém pokoji vyšly desky pěkně na šířku. Spáru u zdi nejspíš vysypu Liaporem.

Desky jsem řezal odlamovacím nožem a řezání jsem se pořád učil. Nůž musí být ostrý, aby se plast netrhal. Jinak za mě spokojenost. Kde vedou po podlaze kabely, seřízl jsem ještě hranu desky, aby se pod ni kabel vešel.

Zatímco jsem se pustil do malých prostorů, druhý z nás už skládal další pokoj. Řezali jsme i kolem potrubí u ostění a dořezy u prahů jsme měřili pásmem na místě.

Horní patro za půl dne ve dvou

Nejvíc nás zdržovaly složité tvary a profily, hlavně v chodbě, kde není jediná deska, kterou by šlo položit celou. V pokojích, kde vyšly aspoň dvě desky vedle sebe a řezali jsme jen hrany kvůli kabelům, to šlo rychleji.

Nejlíp šel velký pokoj, kde to vyšlo přesně na tři desky vedle sebe, jen s malou mezerou. Mezery vyplníme Liaporem, nebo je dopěníme. V některých pokojích rastr špuntů dokonce navazuje na sousední pokoj.

Na konci už nebylo kde řezat, takže jsme řezali rovnou po položených deskách.

Fólie dilatačního pásu a trubky mezi špunty

Fólii z dilatačního pásu jsem schválně nedal pod desky, abych se k ní mohl případně dostat. Před trubkami ji stáhnu trochu na bok, aby ji nepřimáčkly. Trubky zacvaknu přímo mezi špunty, kde drží pěkně. Jejich pokládku ukazuje díl o potrubí PE-Xc 18 × 2 mm.

Dá se po systémových deskách chodit?

O systémových deskách se říká, že se po nich nedá chodit a že všechno praská. Zvuky to dělá, ale normální chůze je v pohodě (od 11:55). Nedupu patou na jednotlivé špunty a nevím o jediném, který by od chůze praskl.

U našich desek jsou špunty vyplněné polystyrenem, nejsou duté. Možná to nemají všichni výrobci stejně a u levných desek mohlo praskání být právě tím.

Dilatace mezi místnostmi a okraj u schodiště

Tam, kde se místnosti potkávají, půjdou trubky přes dilataci v chráničkách. Dilataci budeme řešit až v betonu a trubka musí jít v tom místě protáhnout a ohnout. U schodiště desky končí dřív. Okraj tam ještě vybedníme a beton půjde kousek před desky.

Kabely ve zdi, nebo na zemi?

Líp by se pokládalo, kdyby kabely elektriky vedly ve zdi, a ne po zemi, desky by šly rovnou ke zdi bez řezání. Jenže práce se jen přesune jinam a zadarmo to není. Za mě je pořád jednodušší ořezat polystyren než sekat vodorovné drážky přes celou délku pokoje.

Pár desek zbylo do přízemí, možná vyjdou na obývák. Dál pokračujeme podlahovým polystyrenem a reflexní fólií.

Časté otázky k tomuto dílu

Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno 15. 10. 2026, aktualizováno 26. 10. 2026.