Úplně bez broušení to nešlo, brousil jsem víc, než jsem plánoval. Nejvíc rýh nadělala smítka v tmelu a nabroušená čepel špachtle, která trhala papír sádrokartonu.
Celoplošné tmelení podhledů v kvalitě Q3
Po tmelení spár a rohů na pásku přišlo na podhledy celoplošné tmelení v kvalitě Q3. Na Q4 jsme nemířili, nám Q3 stačí.
Celoplošně jsme podhled přetáhli jednou. Složitější místa jsem dělal dvakrát, některá i víckrát. Byly to hlavně prostupy, spoje kolem vestavných audioboxů a kraje, kde se potkávají pásky a překryvy. Kdo to nemá v ruce, nechává tam pořád nějaké rýhy. Já to v ruce neměl.
Tmelili jsme Rifinem od Rigipsu. Rifino je hodně tvrdé a špatně se brousí, takže se musí tmelit pečlivěji. Pracovali jsme ze štaflí a na část ploch jsme brali i širokou špachtli na násadě.
Jde tmelit sádrokarton bez broušení?
Úplně ne. Brousil jsem víc, než jsem plánoval. Dělal jsem chyby a přebrousit je rychlejší než se s nimi dál drbat. Po broušení zůstal i prach. Zdaleka to ale nebylo tolik, kolik by bylo asi při klasickém postupu.
Umím si představit, že kdo to umí opravdu dobře, broušení se skoro zbaví a dělá jen lokální opravy. Já se to zatím učím.
Stálo to za to i tak. Spoje jsou roznesené do celé plochy. Kdo s tmelem šetří, roztáhne spáru 5 cm do kraje a myslí si, že boule nebude vidět. Široké spoje bych proto dělal aspoň nadvakrát. Není to tolik práce navíc.
Celé tmelení bylo o dost náročnější, než jsem čekal. Dělal jsem ho poprvé, tak věřím, že v patře to půjde líp.
Spoje, které budou po malování vidět
Některé spoje jsem podcenil a měl je roztáhnout víc do šířky. Po malování budou trochu vidět. Na hotovém spoji nesmí být vidět profil hrany desky.
Menší špachtle v jedné ruce
Nakonec jsem skoro všechno dělal menší špachtlí. Myslel jsem, že bude jen na kraje. Jenže na štaflích s velkou dvouruční špachtlí dosáhnu na mnohem menší prostor, než když se natáhnu a tmel přitáhnu jednou rukou. Plocha jednoho tahu je menší, ale práce šla rychleji. Na ruce mi to přišlo méně náročné. To je ale asi otázka názoru.
Proč jsem přestal brousit čepel špachtle
Rigips doporučuje čepel špachtle nabrousit. Mně se to neosvědčilo. Možná je to tím, že mám levnější špachtli, a ta jejich, která stojí brutální peníze, se chová líp.
Moje levnější špachtle po nabroušení škrábala ze sádrokartonu papír. Desku nerozdrbala, ale dělala papírové žmolky. Ty se dostaly do tmelu a dělaly v něm další čáry a rýhy. Čepel jsem musel pořád čistit a byl z toho hrozný bordel.
Nakonec jsem čepel dál nebrousil a šlo to líp. Asi jsem na začátku taky moc tlačil. Pak jsem ubral: při natahování jsem tlačil docela silně, aby se tmel pořádně roztáhl, ale stahoval jsem už jen jemně.
Smítka v tmelu a nerezová vanička
Rýhy dělala hlavně smítka, která se dostávala do tmelu. Zdroje smetí jsme odstraňovali docela dlouho. Tmel jsme míchali a nabírali v černých plastových kbelících. Ostré rohy špachtle při míchání a nabírání pokaždé vyškrábly kousek plastu a ten skončil v tmelu.
Koupili jsme proto nerezovou vaničku na tmel (od 5:59). Nabírali jsme už jen z ní a plast se do tmelu přestal dostávat. Tmel bych v kbelíku míchal neostrým míchadlem a do vaničky ho jen opatrně přendal.
Pak jsem se musel naučit tmel pořádně namíchat, rovnoměrně a bez hrudek. Konzistenci jsem nakonec dělal o dost řidší, než jsem plánoval, a dělalo se s ním dobře. Samotné tmelení už pak byla rutina.
Rohy u sádrové omítky
Na stěnách máme sádrové omítky. Napojení podhledu na ně přes papírovou pásku se osvědčilo, rohy šly pěkně roztáhnout špachtlí a problém s nimi nebyl. Rohy bych doporučil dělat nadvakrát. Nejdřív horní část a po jejím zaschnutí spodní, aby se čerstvý tmel nepoškozoval.
Obývák plný prostupů
Nejnáročnější byla chodba s obývákem, tam toho bylo hodně. Každé světlo, které prochází podhledem, mi v tu chvíli radost nedělalo. Po tmelení jsem seřezával i prostupy rozvodů větrání s rekuperací.
Další smetí bylo kolem vyvrtaných otvorů, třeba kolem malého otvoru pro čidlo. Z vrtání tam visí cancoury papíru a špachtle je při tahu nabere do tmelu. Hrany otvorů bych proto předem začistil.
U druhé vrstvy dělaly totéž zaschlé zbytky tmelu, které zůstaly viset. Tmel ze špachtle jsem proto občas pročistil a kousek vyhodil, aby se smetí pořád nemíchalo dovnitř.
Nedotažené šrouby
Když jsem podhled procházel pečlivě místo po místu, našel jsem pár nedotažených šroubků. Byla to místa, kterých jsem si předtím vůbec nevšiml. Takový vedlejší přínos celoplošného tmelení.
Kontrola šikmým světlem večer
Finální kontrolu jsme dělali večer při umělém světle puštěném pod úhlem. Nerovnosti na podhledu i na zdech jsou pak vidět mnohem líp. Přes den se to dělá docela blbě. Místa s chybkami jsem si označil kroužky (od 9:51) a postupně je zapravil.
Zbylý tmel jsme mezitím vyplácali na díry ve stěnách, které jsme udělali při nošení žebříků.
Penetrace před výmalbou
Teď je to připravené na penetraci a výmalbu. Rigips sice tvrdí, že po celoplošném přetmelení Rifinem penetrace potřeba není, protože povrch je sjednocený. Že by byl ale povrch po pár týdnech na stavbě bez prachu, se říct nedá. To bychom museli malovat hned po tmelení.
V dalším díle jdeme ven, na řadu přijdou venkovní zásuvky. Druhé tmelení v kvalitě Q3, už s poučením z tohohle pokusu, je v díle Tmelení sádrokartonů znova a lépe.
Díky, dotaz máme.
Přečteme ho a zveřejníme s odpovědí tady. Když jste nechali e-mail, dáme vám vědět.
Časté otázky k tomuto dílu
Jde tmelit sádrokarton bez broušení?
Nám to úplně bez broušení nešlo. Brousil jsem víc, než jsem plánoval, ale podle mě méně než při klasickém postupu.
Je po tmelení Q3 potřeba penetrace?
My penetrovat budeme. Rigips sice tvrdí, že po celoplošném přetmelení potřeba není, jenže se na stavbě povrch během pár týdnů zase zapráší.
Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno , aktualizováno .
