Zametání nám zabralo asi dvě hodiny a jemný prach stejně skončil až ve vysavači. Ostré hrany desky jsem mezitím srazil úhlovou bruskou zhruba na 45°, aby asfaltový pás při ohýbání přes hranu nic neprotrhlo.
Proč jsme povlak na desce nechali přes zimu
Po betonáži se na povrchu desky vytvořil povlak a my jsme ho tam přes zimu nechali. Říkali jsme si, že ničemu nevadí a desku možná ochrání před sněhem. Nevím, jestli to k něčemu bylo. Deska byla po zimě ve stoprocentním stavu a na podzim se nám to stejně dělat nechtělo.
Na jaře přišla na řadu hydroizolace spodní stavby a před ní úklid. Nejdřív jsme chtěli desku zamést, srazit ostré hrany a vysát. Pak měla přijít penetrace a navařování asfaltových pásů ve dvou vrstvách. Samotného povrchu jsme se nebáli. Při betonáži jsme beton natřásali natřásací tyčí a kameny tím zatlačili dovnitř, takže povrch byl pěkný a nic z něj nekoukalo.
Jak jsme desku před hydroizolací zametli
Mysleli jsme si, že desku v rychlosti zameteme. Smetákem jsme se nakonec oháněli asi dvě hodiny. Na jednom místě jsme zametali i pět minut a pořád tam něco zůstávalo. K tomu foukal vítr a prach se vracel zpátky na desku.
Zatímco druhý z nás zametal povrch, já jsem se postaral o hrany. Pak jsme zametali oba (od 7:02). Už z pár metrů desky vznikla pořádná kupa, kterou jsme lopatou nakládali do kolečka. Kam s tím prachem, jsme nejdřív nevěděli. Nakonec skončil na hromadě u zbytku stavebního bince vedle desky (od 8:14).
Smetákem jsme se zbavili jen největšího prachu. Co jsme nahrabali do hromad, byly asi dvě třetiny povlaku, zbytek jsme různě rozprášili.
Proč jsme hrany srazili na 45°
Hrany desky byly po odbednění ostré a místy z nich koukaly kameny. Asfaltový pás jsme měli ohýbat přes hranu a ostrý kámen by ho mohl protrhnout. Na doporučení jsem se proto rozhodl hrany srazit.
Vzal jsem velkou úhlovou brusku 230 mm, kterou jsem řezal ztracené bednění. Speciální kotouč na hrany jsem neměl, zkusil jsem to obyčejným diamantovým. Prášilo se hodně.
Hrany jsem srazil zhruba na 45° a povedlo se to pěkně. Proti stavu před broušením je to mnohem lepší. Myslel jsem, že se pak nebudeme bát pás přes hranu pořádně ohnout.
Jaký kotouč na sražení hran betonu
Řezný diamantový kotouč je dělaný na řezání kolmo, ne na obrušování pod úhlem. Ten můj už nebyl v nejlepším stavu a správný jsem po ruce neměl. Když jsem na hranu chvíli tlačil, zvlnil se a bruska začala vibrovat. Tím jsem ho úplně dodělal. Měl jít do koše.
Jen pro upřesnění, že nejsem úplně mimo: věděl jsem, že se to takhle nedělá. Potřeboval jsem to mít rychle a kotouč byl stejně na konci.
Na hrany je správný hrncový diamantový kotouč na malou brusku, má jen 125 mm. Je dělaný na to, že se na něj tlačí, a nezdeformuje se. Koupil jsem si ho, ať je na příště (oba kotouče od 5:00).
Proč jsme základovou desku nakonec vysáli
Po zametení deska prokoukla a byla skoro bílá. Pořád na ní ale zůstávala spousta jemného prachu, který skoro není vidět. Od smetáku se jen dál prášilo.
Jemný prach jsme nakonec vysáli stavebním vysavačem. Koupili jsme ho předem, žádný luxus, a posloužil bez problému. Vytírat jsme desku nechtěli. I tak se ukázalo, že bylo lepší desku nejdřív zamést. S tím množstvím prachu bychom vysavač asi zabili.
Proč jsme hydroizolaci dali na celou desku najednou
Deska byla víceméně připravená a chtěli jsme ještě týden nebo dva počkat na počasí. Až definitivně skončí zima, chtěli jsme sundat chráničky z hrdel kanalizace a mirelon, který jsme tam dávali. Pak měla přijít penetrace a asfaltové pásy.
Celoplošnou hydroizolaci jsme se rozhodli udělat rovnou na začátku. Vycházela nám na role: pás je dlouhý 7,5 m a deska široká 7,1 m. Celý pás tak šel bez dořezů, s přesahem 20 cm na každou stranu. Tenhle přesah jsme měli ohýbat přes sraženou hranu.
Pás jsme zvolili robustní, modifikovaný asfaltový s nosnou vložkou ze skelné tkaniny. Ve dvou vrstvách to dělá celkem 8 mm. Prostupy jsme chtěli dělat až zpětně, takže i kanalizaci jsme mohli přejet pásem bez dořezů (díl 19).
Dvě vrstvy jsou hodně práce. Chtěli jsme ji mít za sebou, ať nás později nezdržuje. Na desku jsme si pak museli dávat pozor. Trochu škoda betonu, který se nám tak povedl. Pod izolací už ho neuvidíme.
Počítal jsem s tím, že možná zpětně řekneme, že to bylo blbé rozhodnutí. Tehdy jsme to viděli spíš pozitivně. Penetrace je v dílu 17, navařování pásů v dílu 18. Celé jsme to tehdy popsali v článku Celoplošná hydroizolace základové desky: penetrace a pásy.
Na co se lidé ptali
Zeptat seOtázky z komentářů pod videem vlastními slovy, s naší odpovědí.
-
Jak dlouho byla deska bez ochrany, než přišla na řadu hydroizolace?
Odpověď Cesty za bydlením
Asi čtyři měsíce. Přes zimu zůstala deska odkrytá a hydroizolaci jsme dělali až potom.
Díky, dotaz máme.
Přečteme ho a zveřejníme s odpovědí tady. Když jste nechali e-mail, dáme vám vědět.
- Hrany betonu bych řezným kotoučem nesrážel, a už vůbec ne novým.
Časté otázky k tomuto dílu
Proč základová deska práší?
U naší desky si myslím, že za to mohl déšť krátce po betonáži. Beton byl C20/25 XC2 ze stejné betonárky jako na pasy a ty jsou bez prachu a soudržné.
Měli jste základovou desku přes zimu zakrytou?
Ne, deska byla přes zimu odkrytá. Do hydroizolace tak stála asi čtyři měsíce.
Text vznikl s pomocí AI z videa, z našeho původního článku k této etapě a z našich odpovědí pod videem. Publikováno , aktualizováno .
