Prostup kanalizace přes hydroizolaci desky

Hrdla jsme při betonáži nechali 3 cm pod povrchem, pásy přes ně natavili a pak je nad hrdly prořízli. Trubku KG jsme nastavili 10 cm nad desku. Otvor kolem ní jsme zasypali pískem a navrch dali asi 2 cm rychle tuhnoucího betonu.

Kdy jsme dělali prostupy kanalizace v desce

Prostupy kanalizace jsme dodělávali jako poslední práci na základové desce před zděním. Zatímco druhý z nás natavoval poslední pás druhé vrstvy, já jsem začal otevírat první hrdla. Dvě vrstvy pásů máme kvůli vysokému radonu, ne kvůli vlhkosti. Jak jsme je natavovali, je v dílu 18, odvětrání radonu v dílu 9.

Boky desky jsme v první vrstvě dělali až zpětně, protože jsme spěchali, nebo spíš já jsem spěchal. Šlo to, ale bylo to komplikované. Ve druhé vrstvě jsme boky natavili rovnou s pásem a byla to mnohem jednodušší práce. Když není kam spěchat, dělal bych všechno najednou.

Proč jsme nechali hrdla kanalizace 3 cm pod deskou

Kanalizaci z KG potrubí jsme do desky položili a vyzkoušeli na těsnost už v dílu 7. Hrdla jsme při betonáži nechali zhruba 3 cm pod povrchem desky. Nad nimi byly nastavené další trubky obalené mirelonem jako dilatace mezi trubkou a betonem, od 5:49. Po nich v desce zůstal otvor, ve kterém se s hrdlem dalo pohodlně manipulovat.

Nastavené trubky jsme nechali na místě až do natavování, kdyby pršelo. Pak jsem je postupně vyndal, hrdla zavíčkoval a něčím přikryl, kdybych je náhodou líznul plamenem. Nakonec jsem se na to vykašlal a dával si větší pozor. Pásy jsme přes všechna hrdla natavili vcelku a otevírali je až potom.

Hrdla pod deskou jsou určitě pracnější, než kdybychom je dali rovnou nad desku. Zato betonáž i natavování šly bez překážek. Pokaždé, když se musím něčemu vyhýbat, třeba prutům výztuže pro schodiště uprostřed desky, hrozně mi to leze na nervy.

Hrdlo těsně pod deskou má podle mě ještě jednu výhodu. Kanalizace se dá napojit i tam, kde je potřeba brzo odbočit, třeba kvůli nízké skladbě podlahy. Myslím, že je fajn na to myslet a nedávat hrdlo moc vysoko, jinak se napojení musí řešit spojkami.

Jak jsme prostup otevřeli a nastavili trubku

Místa hrdel jsem si značil, ale našel bych je i klepáním na desku. Dvě vrstvy pásů byly tak masivní, že byl problém je proříznout i odlamovacím nožem. Nakonec jsem si izolaci musel trochu nahřát, aby se lépe řezala. Aspoň jsem měl menší obavy, že ji během stavby poškodíme.

Hrdlo jsem při nastavování přikryl krytkou, aby se nepoškodilo, a potom ji zase vyndal. Pak jsem změřil, jak dlouhý kus trubky potřebuji, aby končila 10 cm nad deskou, a míru si označil fixou, od 7:03. Trubku jsem zkrátil a řeznou hranu zkosil, jak je zkosená z výroby, aby šla lépe zasunout do hrdla. Do hrdla jsem vrátil těsnicí gumičku, namazal ji a kratší kus trubky zasunul.

Tak vysoko jsme trubku nechali kvůli hydroizolaci, aby se na ni dala rozumně napojit. Trubky máme přesně tam, kde je potřebujeme, takže by to ve skladbě podlahy mělo pěkně vyjít.

Proč jsme otvor zasypali pískem, a ne celý betonem

Otvor kolem nastavené trubky jsem zasypal pískem a uhutnil, asi 2 cm pod povrch desky. Mohl jsem ho klidně celý zalít betonem. Kdyby se ale s kanalizací během stavby něco stalo, pořád bych se k původnímu hrdlu pod deskou dostal.

Navíc jsem v písku mohl trubku posunout a podklínovat, takže jsem do vodováhy srovnal i hrdla, která se při betonáži úplně nepovedla. V jednom směru to šlo snadno, ve druhém hůř. Je to trochu víc práce, ale prostupů zase tolik není. Dělal bych to takhle znovu.

Navrch přišel rychle tuhnoucí beton, protože na sypký písek stěrka nejde a potřebovali jsme pod ní něco tvrdého. Byly to asi 4 lžíce. Trubku jsem ještě podložil klínkem a srovnal. Po půlhodině až hodině byl beton zatuhlý.

U jednoho prostupu vypadal beton jinak. Po dvou až třech hodinách byl tvrdý, ale nevypadal vyschle jako ostatní, i když jsme je dělali najednou. Proč, nevím, občas se dějí věci, kterým nerozumím. Potřeboval jsem hlavně vědět, jestli se to později nevrátí jako problém.

Proč jsme prostupy utěsnili stěrkou, a ne sluníčky z pásu

Na zatuhlý beton kolem každé trubky přišla hydroizolační stěrka s perlinkou. Spoj betonu s pásem kolem trubky sice může vypadat těsně, možná i těsní, ale stěrku jsme na něj dali i tak.

Všude jsem viděl lidi dělat prostupy sluníčky z asfaltového pásu a měl jsem z toho obavy, hlavně že hořákem poškodím KG trubku. Stěrku nám nakonec doporučil stavební dozor.

Kupovali jsme ji hlavně na uzemnění a další složitá místa, která se pásy udělat nedala. Z desky nám trčely celé svazky chrániček a na jiném místě i svazek prutů. Stěrku jsme využili i na kanalizaci a na odvod kondenzátu z klimatizace, kterou možná ani mít nebudeme.

Stěrka byla strašně tuhá, možná kvůli počasí. Údajně měla mít hladký povrch a nanášet se štětcem, my jsme ji na prostupy spíš patlali špachtlí. Do ní jsme zatlačili perlinku a stahovací páskou ji upnuli k hrdlu. Nevypadá to úplně esteticky, ale fungovat by to mělo. Pak už byla deska připravená na zdění.

Proč se na asfaltových pásech udělaly vlnky?

Na jednom místě desky se u spojů pásů udělaly drobné vlnky a boule. Nízké slunce na ně svítilo pod ostrým úhlem, takže vypadaly hodně dramaticky. Ve skutečnosti mají pár milimetrů. Když jsem na pás položil vodováhu, skoro nic nenaměřila.

Boule nejsou duté, je to nahromaděný asfalt a pás pod ním drží. Vyšší než samotné spoje pásů nejsou, takže jsme je neřešili. Přijde na ně polystyren a ten by se v nejhorším místě zbrousil.

Proč se to stalo jen tady, nevíme. Pás jsme se snažili posouvat rovnoměrně. Buď za to může zima, nebo jsme to tady prostě udělali blbě. Zajímalo by mě to, i když pásy už asi znovu natavovat nebudu.

Co jsme udělali s podlahovou vpustí

Jeden prostup kanalizace jsem nechal pod izolací. Bude tam podlahová vpusť v technické místnosti a ta by nám teď jen překážela. Hydroizolaci kolem ní jsme nechali na později.

S hotovou hydroizolací už nehrozilo, že na desce vznikne velká louže, které bychom se nezbavili, a voda nám zateče do kanalizace. Počasí jsme ale museli hlídat dál, dokud nebyl dům pod střechou.

Na připravenou desku pak technik výrobce cihel přijel založit první řadu zdiva. Celé jsme to tehdy popsali v článku Celoplošná hydroizolace základové desky: penetrace a pásy.

Časté otázky k tomuto dílu

Text vznikl s pomocí AI z přepisu a obrazu videa, z našich odpovědí pod videem a z našeho původního článku k této etapě. Publikováno 15. 10. 2026, aktualizováno 21. 10. 2026.