Zdění z broušených cihel svépomocí

Na výšku jsou cihly přesné, na šířku stěny je ale většina mírně vyboulená do oblouku. Jednu tvrdou rohovou cihlu jsem ruční pilou řezal minimálně 15 minut.

Kde jsme začali

Zdít přízemí jsme začali týden po založení první řady, které nám udělal technik výrobce. Dřív jsme neměli čas a bylo i hnusně. Obvod jsme zdili z cihel Porotherm 30 Profi, vnitřní nosné zdi z cihel 17,5 Profi. Na desce zbývala paleta a půl třicítek a jedna paleta cihel 17,5, což vystačilo zhruba na jednu řadu. Na další den ráno jsme měli domluvený celý náklaďák s osmi paletami.

Postup jsme měli nakoukaný z videí a načtený z článků, ale pořád jsem si ho neuměl představit. Plán byl založit rohy, natáhnout provázky a zdít. Nejdřív celý obvod, pak na něj napojit vnitřní nosné zdi. Měli jsme kotvy, brusku a zatím jen ruční pilu. Doufal jsem, že po prvním dni nebudu muset kupovat aligátor (od 0:45).

Zdili jsme ve dvou podél provázku a cihly brali z palet přímo na desce. Později už každý na jiném místě desky. Vodorovné spáry jsme zdili na pěnu, takže nám odpadlo míchání malty i umývání kýblů. Nikam jsme nespěchali, spíš jsme si zdění chtěli vyzkoušet.

Jak přesné jsou broušené cihly?

Na výšku jsou naše broušené cihly krásně přesné. Na paletě byly srovnané tak, že po sobě klouzaly. Na šířku stěny už to neplatí, většina našich cihel je mírně vyboulená do oblouku. Při zdění podle provázku jsem pak těžko poznával, co je v rovině. Na kraji cihly jsem měl od provázku pěknou mezeru, uprostřed se cihla přiblížila a ke druhému kraji zase oddálila. Na těch boulích jsme se snažili hlavně udržet svislost, aby se nám to pak neprodražilo v omítkách.

Jde o milimetry na velké stěně, takže bych to nehrotil. Čekal jsem ale cihly přesnější. Je to jediná výtka, kterou k nim mám, a nevím, jestli se to dá nějak vyřešit (od 3:30).

Svislá spára je na pero a drážku, bez pěny.

Co nám dalo přesné založení

Kamkoli jsem na první řadu položil vodováhu, byla v rovině. Technik po vyrovnání cihel přejel řadu dlouhou latí a ta po ní jezdila úplně hladce. Nestávalo se mi, že by se spoj vyboulil a další cihla se vyklonila. Když trošičku, tak spíš kvůli nečistotě nebo něčemu drobnému. Na pěnu se musí zdít pečlivě, cihly čistit od bince a hlavně mít přesně založeno. My jsme nepoužili jediný klínek.

Že jsme na založení měli profíka, nelituji. Člověk pak rovinu neřeší a prostě zdí. Víc o naší zkušenosti se založením je v dílu Zkušenost se založením stavby.

Se třicítkami se zdí příjemně. Uměl jsem si představit, že u nich strávíme hodně času a nebude to za trest.

Dva druhy cihel na jedné stavbě

Až později jsem zjistil, že nám přišly cihly ze dvou různých materiálů. Barvu cihly mění podle vlhkosti a první řada natáhla vlhkost zespodu, takže je mnohem tmavší. Chvíli mi trvalo, než jsem poznal barvu suché cihly. Ukázaly mi ji až dvě cihly ve druhé řadě.

Rozdíl je v dutinách i v drážkách zvenku, asi jsou z jiné šarže. Tvrdší byly všechny rohové a poloviční cihly. Celé třicítky, které jsme tehdy měli, byly z měkčího materiálu.

Nejdřív jsem blbě tvrdil, že se trápím s obyčejnou třicítkou. Byla to rohová cihla. Myslel jsem, že je problém v pile nebo ve mně, a vůbec mě nenapadlo, že jsou cihly jiné. Na stavbách, kde jsou všechny cihly stejné, to člověk nemá s čím srovnat. U nás stejné nebyly, a to mě překvapilo.

Ruční pila, nebo aligátor?

Ruční pilou šly snadno jen měkčí celé třicítky, jely jak do másla. S tvrdou rohovou cihlou jsem se ruční pilou trápil minimálně 15 minut. První řez šel ještě jakž takž, druhý už vůbec. Někdo cihlu nařízne velkou flexou a ruční pilou dořízne zbytek. Velkou flexu jsme ten den na stavbě neměli, takže jsem ručně řezal celou šířku.

Po 15 minutách tlačení pily jsem byl zničenější, než když jsem vytahal celou paletu cihel. Až pak jsem pochopil, proč mě technik při založení poslal do háje. Když jsem mu řekl, že mám zatím jen ruční pilu, řekl mi, ať si ji užiju, a šel do auta pro svůj aligátor. Jeden řez mu trval asi 15 sekund.

Aligátor DeWalt, typ 398, jsme koupili nový. V bazarech se prodává levněji, ale bez záruky a nikdo neví, co se s pilou dělo. Přidal jsem se tak do klubu těch, kteří ji koupí novou a pak ji chtějí prodat. Jen s cenou budu rozumnější. Řezů jsme měli hodně, něco vycházelo skoro u každého otvoru, a to jsme ještě nezdili okna. Myslel jsem, že nám pila ušetří spoustu hodin. Ruční řezání byla zabíjačka a já chtěl stavět, ne celý den řezat.

Palety přímo na desku

Druhý den ráno přijel náklaďák s hydraulickou rukou a další várkou cihel. Řidič našel místo vedle stavby a sám přišel s tím, že palety složí rovnou dovnitř na desku. Ušetřilo nám to nošení cihel z hromady. Velká pomoc, když se najde někdo, kdo takhle vyjde vstříc. Palety jsme přikrývali nejlevnějším asfaltovým pásem.

Kolik řad vyjde pod parapet

Když zdi rostly, začal jsem si nahrubo značit okna. U každého jsem spočítal, kolik řad vyzdíme pod parapet. U většiny to vycházelo na celou cihlu, tuším, a dořezy nás čekaly jen někde. Skladba podlahy u nás má 250 mm, přesně na výšku jedné řady. Nad podlahou pak dvě řady dají sedací parapet ve výšce 500 mm. Čísla řad a svislé značky jsme si psali fixou přímo na cihly. Jak jsme pak zdili kolem oken, je v dílu Zdění oken.

Jak často dávat kotvy pro příčky?

Kromě oken jsme si vyznačili i místa příček, abychom je mohli napojit stěnovými kotvami. Podle výrobce se kotvy dávají každé dvě řady. V nosných zdech jsme je dali už do první řady, kde jsou teď schované. Daly by se dávat i do každé řady, ale podle výrobce to potřeba není. A podle mé peněženky taky ne. Kotvy jsme měli nerezové. Plíšky, jaké lidi dávají třeba pro sádrokarton, jsme nechtěli.

Proč dořezy zdění zdržují?

Dořezy zdění hrozně zpomalovaly, to jsem nečekal ani s novým aligátorem. Pořád jsem musel přeměřovat. Nechtěl jsem velké spáry, tak jsem cihlu uřízl na doraz, jenže pak se nevešla a šel jsem řezat znovu. Řezal jsem venku, aby v domě nebyl nepořádek, takže jsem s každou cihlou chodil tam a zpátky. Než jsem udělal jeden dořez, druhý z nás vyzdil půlku stěny.

Kotva u stoupačky a revizní dvířka

Stoupačka u nás vede v příčce mezi technickou místností a koupelnou. Revizní dvířka k ní jsme chtěli z technické místnosti, ne ve sprchovém koutě. Dvířka budeme do příčky řezat, takže jsem potřeboval vědět, kde je kotva, jinak bych řezal přes ni. Kotva leží ve spáře nad první řadou, hned vedle vyvedené trubky, kudy povede stoupačka.

Třetí řada

Když jsme zdili třetí řadu, měli jsme hotové další dvě nosné stěny. Bylo takové teplo, že jsme zdili v tričku, přitom předtím jsem zdil v bundě v dešti. Zdění se nám dostávalo do ruky a šlo rychleji. Obvod jsme už měli vyzděný do několika řad a další cihly i příčkovky jsme měli na paletách uvnitř. Nejvíc zdržovaly vnitřní stěny, příčky a dořezy. Dlouhé rovné stěny si proto člověk musí užít, dokud nepřijdou na řadu okna.

Časté otázky k tomuto dílu

Text vznikl s pomocí AI z přepisu a snímků videa popsaných po jednom a z našich odpovědí v komentářích pod videem. Publikováno 15. 10. 2026, aktualizováno 26. 10. 2026.