Založení první řady bez technika

Výšku malty jsem nastavil podle nejvyššího bodu stropu, kde jsem chtěl aspoň 1 cm. Zdržovaly nás roxory z okraje stropu a déšť, ve kterém se cihly do malty bořily.

Proč jsem první řadu zakládal bez technika

První řadu druhého patra jsem se rozhodl založit sám. V přízemí jsem technikovi při zakládání koukal pod ruce a příčky jsem si pak zkusil sám. Postupoval jsem stejně jako on a byl jsem zvědavý, jestli bude výsledek odpovídající. Celé jsme to tehdy popsali v článku Založení první řady cihel.

Bylo to hned po betonáži stropu z panelů. Cihly jsme si stihli nechat složit rovnou na strop, takže jsme skoro nic nenosili.

Kde je nejvyšší bod stropu?

Nejvyšší bod stropu vyšel u štítu, i když jsem ho u předpjatých panelů čekal někde uprostřed. Před zakládáním jsem proměřil celý strop. Podle nejvyššího místa jsem určil výšku zakládací malty. V nižších místech to znamenalo několik centimetrů malty a hodně míchání.

Zdi jsem si na strop nakreslil tužkou. Vyznačil jsem i vnitřní nosné stěny a místa, kde se věnec zamkne do stěny. Místa sloupů jsem označil obdélníkem s křížkem. Pod sloupy měly přijít profily, které rozloží zátěž, takže zdivo jsem tam vynechal.

Proměřil jsem i příčky, které jsem teď zakládat nechtěl, jestli zrovna u nich není bod ještě vyšší. Přeměřoval jsem to několikrát a z různých stran, dokud mi výsledek nedával smysl.

Proč natahovat maltu pod vnitřní zdi víc do šířky

Maltu pod vnitřní zdi jsem natahoval víc do šířky, protože čáry na stropu jsou u nich jen orientační. Technik v přízemí taky založil nejdřív obvod a vnitřní zdi měřil až od něj, podle skutečných rozměrů. Přesnost je tak mnohem větší než při měření rovnou na beton. Přebytek malty jsem po založení cihly odřízl a použil dál.

Jak jsem nastavil zakládací sadu podle laseru

Zakládací sadu jsem nastavil tak, aby v nejvyšším místě stropu byl aspoň 1 cm malty. Po kolejnicích sady jsem pak táhl lať a ta stáhla maltu do roviny ve výšce sady. Sadu jsem si půjčil na víkend v půjčovně. Byla pěkně jetá, ale fungovala, takže nebylo co řešit. Vodováha na její kolejnici je moje.

K tomu jsem si koupil trapézovou lať dlouhou 2,5 m. Třímetrová by se mi uvnitř nevešla ani na výšku, třeba až budeme dělat omítky.

Na práci jsem měl jeden den a začínal jsem u štítu s nejvyšším bodem. Rohy jsem měl vyznačené předem na milimetry, abych je nemusel znovu rozměřovat. Sám se s pásmem měří špatně, takže příčky jsem pak kladl podle značek.

Když jsem nivelační lať postavil na nejvyšší místo stropu, přijímač rotačního laseru na ní pištěl na nule. Posunul jsem ho po lati o centimetr níž, na minus jedničku, a utáhl knoflíkem. Pak pištěl, až když lať stála o centimetr výš než nejvyšší bod. Na sadě to dělá plus jedničku, takže v nejvyšším místě vyjde právě 1 cm malty.

Lať s přijímačem jsem stavěl u zakroužkovaných míst na okraji stropu. Postavil jsem ji na jednu stranu sady a sadu zvedal, dokud přijímač nezačal pištět. Na sadu jsem položil vodováhu a podle ní srovnal druhou stranu. Když se sada trochu pohnula, drobně jsem ji doladil šroubem a šel dál. Celé nastavení je ve videu od 4:10.

Sadu jsem ale nezačal stavět přímo u nejvyššího bodu, tam už jsem s latí nedosáhl. Začal jsem kousek vedle a doufal, že tam je rezerva. Zarážku na sadě jsem nastavil na 30 cm, abych maltu zbytečně nepřetahoval. Pak jsem šel umíchat maltu a roztahovat.

Zakládání v dešti: proč se cihly bořily

V dešti malta tuhla pomalu, takže stačilo na cihlu trochu zatlačit a zabořila se. Cihly jsme potřebovali klást do malty, která trochu zavadne, jenže pokládat jsme museli dál. Štvalo mě to, protože jsem se s vyrovnáním fakt dřel.

Začínali jsme za pěkného počasí, pak se to rychle změnilo a několik hodin pršelo. Voda na stropu nemá kam odtékat, takže se tam pěkně zvedla hladinka.

Po obvodovém zdivu jsme museli přestat a vnitřní zdi jsem zakládal až druhý den. Pro napojení zdiva je to trochu blbé. Zapamatoval jsem si, kde stál stativ s laserem a jak byl nastavený, ale i tak to může být o milimetr mimo. Druhý den je ve videu od 8:09.

Začalo znovu pršet, tentokrát jen jako přeháňka. Počasí tehdy zlobilo a předpovědím se nedalo věřit. Poslední zeď jsem dodělával v dešti.

První řada už stála po celém obvodu a uvnitř jsem natahoval pásy malty pro vnitřní zdi. U nich jsem skoro nic nevyrovnával. Každou položenou cihlu jsem zkontroloval malou vodováhou a byla rovně. Aspoň se můžu poplácat po zádech, že nejsem úplně marný.

Proč je zakládání v jednom člověku pomalé

Celé zakládání mi zabralo asi 10 hodin a nejvíc nás zdržovaly roxory a počasí. Roxory trčely z okraje stropu a cihly kolem nich musel druhý z nás zařezávat. Budou provázané s věncem pod pozednicí, shora se na ně ještě navaří druhá část.

Než jsem mohl klást dlouhou stěnu, musel jsem po celé její délce natáhnout a vyrovnat pás malty. Teprve pak šel natáhnout provázek a klást cihly podle něj, jinak by to bylo střílení naslepo.

Maltu jsem sám míchal, vozil, roztahoval a vyrovnával a k tomu niveloval sadu. Šlo to pomalu, co si budeme.

V horku by to dost možná bylo naopak. Malta by rychle zatuhla a cihly bych kladl na tvrdý podklad. Kdyby pak byla některá trochu křivá, už bych s ní nic neudělal. Na zakládání člověk potřebuje ideálně hodně lidí, nebo ideální podmínky.

Jaká má být zakládací malta?

Dobrá zakládací malta je jako žvýkačka. Hrouda v ruce drží tvar a neteče, a přitom ji jde ještě ručně roztáhnout. Chvilku po namíchání se dá žmoulat.

Namíchat ji je fakt těžké. Stačí trochu víc vody a malta teče. Když je trochu hustší, špatně se roztahuje a různě vynechává. Na kraji jednoho kratšího pásu se mi drobila a popraskala. Konzistenci jsem vychytával celý den. Už v přízemí s technikem někdy stačilo maltu pokropit půl vteřiny a byla moc řídká.

Tah latí dlouhou 2,5 m je docela záběr na záda a ruce. Když jsem to vychytal, měl jsem pás hotový za dvě minuty a posunul se dál. Nivelace sady byla pro mě nakonec asi nejjednodušší. Musel jsem si zapamatovat, který šroub zvedá na kterou stranu. Na sadě jsou nakreslené šipky, u jednoho šroubu jde po směru nahoru, u druhého je to přesně naopak.

Chvíli se to člověk učí a pak je to rychlost. Teď, když jsem se to skoro naučil, už to za chvíli nebudu potřebovat. Výborně.

Co následuje po založení první řady

Po založení nás čekaly tři řady zdiva a pak zase věnec, ten je v dílu Věnec svépomocí. Celý den jsme makali bez přestávky a večer konečně přestalo pršet. Laser jsem měl na paletě cihel.

Časté otázky k tomuto dílu

Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno 15. 10. 2026, aktualizováno 21. 10. 2026.