Ztracené bednění na sucho po betonáži

Do každé tvárnice šly čtyři roxory R12 a všechny jsme do pasů navrtávali, asi 500 děr. Převážně ve dvou nám to zabralo týden a stěny i úhlopříčky vyšly na pár milimetrů.

Ztracené bednění na sucho, bez podsypu

Základové pasy jsme betonovali v pondělí a přesně o týden později na nich stálo ztracené bednění zalité betonem. V nejnižší části domu máme čtyři řady tvárnic, nahoře u svahu jen jednu. Pasy jsme v dílu 4 vylili tak přesně, že jsme bednění skládali na sucho. Nemuseli jsme každou tvárnici podsypávat a vyrovnávat polosuchým betonem, a to nám ušetřilo spoustu práce. Jak jsme zakládali rohy a skládali první řadu, je v dílu 5.

Proč jsme roxory navrtávali

Projekt předepisoval do každé tvárnice čtyři svislé roxory R12. Jeden prut by se dal podle provázku a metru napíchat do čerstvého betonu pasu. Trefit čtyři do rohů každé tvárnice ale reálné není, takže jsme od začátku počítali s navrtáváním. Práci, kterou nám přesné pasy ušetřily, jsme si navrtáváním zase přidělali.

S vrtáním jsme začali, když se rýsovala první řada. Vrtali jsme vrtacím kladivem asi 10 cm hluboko, vrtákem stejného průměru jako roxor. Ve větší díře by prut nedržel. Vrták měl 500 mm, abych mohl vrtat přes dvě řady tvárnic. Děr bylo asi 500 a tuhle práci bych nikomu moc nepřál. Jeden den nám s ní přišli pomoct a navrtali jsme půlku svislé výztuže. Celé to vydržel jeden originální vrták, který nebyl levný. Na konci jsme ho ale úplně dodělali. Vrtání je od 2:45.

Ve čtyřech řadách jsme svislé pruty navazovali v polovině výšky s velkým přesahem. Jinak bychom museli tvárnice zvedat metr vysoko. Statik nám, pokud si to dobře pamatuji, říkal přesah 30 cm, nebo 10 cm u svařovaného spoje.

Armování trvalo dvakrát déle než skládání

Celý týden jsme skládali a armovali a armování trvalo zhruba dvakrát déle než samotné skládání tvárnic. Po dokončení každé řady jsme položili vodorovnou výztuž a všechno se muselo provázat. V pasu leží dva vodorovné pruty výztuže, v každé komoře stojí svislé. Na vázání jsme měli ruční vazač a hotové drátky s oky. Roxory v rozích nejvyšší úrovně byly zatím provizorní, v téhle úrovni ještě přibude železo a kari sítě desky. Rohy v nižších úrovních máme provázané pořádně.

Na dořezávání tvárnic přišla vhod velká úhlová bruska s diamantovým kotoučem.

Kolik betonu do ztraceného bednění?

Objem jsme spočítali podle výrobce, který udává, kolik betonu se vejde do jedné tvárnice. Zhruba to vychází na kubík na paletu, víc v našem článku o ztraceném bednění. Objednali jsme stejnou pumpu jako na pasy a betonoval jsem sám s pumpařem. Vedl jsem hadici do jednotlivých tvárnic a chodil po bednění, abych viděl, kam beton teče. Po betonáži jsme ještě použili půjčený ponorný vibrátor a u několika tvárnic beton klesl do vzduchových kapes, takže jsme je doplnili zbytkem z pumpy (díl 5). Betonu jsme měli víc než dost. Jako rezervu jsme si nechali patky pro budoucí pergolu a přebytek do nich nakonec šel. Pořád lepší, než kdyby chyběl.

Výřezy pro kanalizaci ve zdi

Kanalizace povede i zdí z bednění. Na tato místa jsme před betonáží vložili do tvárnic polystyren. Ten měl stačit po betonáži vysekat. Otvory jsme ale stejně museli celé vyřezávat a dodělat bouracím kladivem, takže fajn. Výřezy jsou od 4:02.

Všechny průchody jsme navíc zapěnili. Nevěděli jsme přesně, jak se tam beton bude chovat, tak jsme to udělali pro jistotu. Myslím si, že by nevytekl ani bez pěny.

Chráničky v základech: kolik a na co?

V technické místnosti vychází z bednění průchodka 110 mm jako záloha pro vodu. Samotná voda ale povede uvnitř. Další chráničky 63 a 50 mm vedou na venkovní osvětlení, přívod elektřiny a bránu a několik jich zůstalo jako rezerva. Jedna je na případnou venkovní zásuvku, ne na fasádě, ale třeba v pilířku na zahradě.

Chráničky jsme promýšleli už při projektování a na popud stavebního dozoru jsme přidali pár rezervních. V nejhorším je nevyužijeme. Během skládání jsme několikrát kontrolovali, že nechybí žádná, třeba na internet, bránu nebo zvonek. Přes bednění jsme je tahali proto, že musí vyjít do obvodové zdi. V první řadě cihel jim vyřízneme drážku stejně jako kanalizaci. Chráničky jsou.

Voda do nezámrzné hloubky, kanalizace výš

Přes celou šířku desky jsme vykopali rýhu pro vodu a kanalizaci. Bagrem jsme se v těchto podmínkách dovnitř nedostali, takže jsme kopali ručně. V pasech už byly připravené průchodky, vpravo pro kanalizaci, vlevo pro vodu. Voda vede níž, do nezámrzné hloubky, kanalizace zůstala o kus výš. Zeď se později ještě obsype, ale terénní úpravy kolem domu pár let dělat nebudeme. Nechtěli jsme nic riskovat a vodu jsme poslali rovnou hluboko. Celý výkop je.

Výkopy pro kanalizaci jsme kopali asi metr do země a pak je zase zasypali. Výkop pro vodu u zdi jsme kopali celý den. Trubka v něm byla brzy zase pohřbená, takže z celého dne nebylo vidět vůbec nic.

Jak přesně ztracené bednění vyšlo

Bednění jsme zvládli převážně ve dvou za týden. Makali jsme každý den a počasí nám přálo. Roxory, podle kterých jsme zakládali, jsme pak zrušili. Při zakládání jsme hlídali hlavně úhlopříčky a rohy jsme trochu poposouvali. Stěny i úhlopříčky vyšly na pár milimetrů, něco dokonce úplně přesně, a stavební dozor byl spokojený. Měření nám zabralo celý den, ale vyplatilo se.

Protože je bednění na sucho, u schodů mezi úrovněmi místy o milimetr předbíhá.

Hromosvod a zemnicí pásek v základech

V každém rohu z bednění vyčnívá drát o průměru 10 mm pro hromosvod a z pasu vede zemnicí pásek do rozvaděče. Pásek je pozinkovaný a vede z pasu do prostoru desky. Zprvu kolem něj byla hlína z výkopu kanalizace, tu jsme pak odstranili. Pásek jsme uložili do tvárnice ztraceného bednění a zalili betonem spolu s deskou, takže v hlíně neleží.

Pak jsem šel zase kopat, ať to nevypadá, že nic nedělám. Na řadě byly rozvody kanalizace v desce a jejich zkouška těsnosti.

Časté otázky k tomuto dílu

Podrobně ve stavebním deníku

• Stavební dozor při svépomoci: kdo ho může dělat a co dělá (15. 10. 2026)

Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno 15. 10. 2026, aktualizováno 20. 10. 2026.