Vnitřní rohy jsem roztahoval širokou špachtlí, vždycky jen jednu stranu, a ostré hranky jsem strhával ostřejší špachtlí za polosucha. Pak přišly spáry do šířky. Na celou plochu jsem počítal aspoň se dvěma tenkými vrstvami, místy se třemi.
Proč celoplošné tmelení sádrokartonu
Celoplošné tmelení sádrokartonu v kvalitě Q3 jsme se učili v celém domě. Pásky v rozích a první vrstvy na spárách a šroubech jsme už měli hotové, lepení pásky je v dílu o vnitřních rozích.
Celou plochu jsem přetahoval i kvůli drobným důlkům a poškozením po manipulaci s deskami. Broušení jsem se snažil vyhnout, hlavně kvůli prachu v domě. Ukázalo se, že je pro mě jednodušší naučit se tmelit bez velkých boulí a drobné hranky po zaschnutí seškrábnout.
Vnitřní rohy širokou špachtlí
Rohy jsem roztahoval širokou špachtlí, osvědčila se mi víc než menší. Přejel jsem s ní i místa, kde se páska zvlnila nebo kde byl ve spoji propad. Tmel byl jemný Rifino Top, našlehaný trochu dořídka. Ke konci várky bývá hustší než hned po namíchání.
Osvědčilo se mi dělat vždycky jen jednu stranu rohu a druhou až po zaschnutí. Třeba horní stranu jsem projel kolem celé místnosti a stěny nechal na pokoji. Ve větší místnosti může začátek zaschnout dřív, než dojedu na konec. Zpočátku jsem dělal obě strany najednou, abych to měl v tom místě hotové. Pořád jsem si pak špachtlí lípnul do čerstvé strany a opravoval to po sobě. Než roh zaschl, tmelil jsem spoje na šikminách nebo šel do jiné místnosti.
Jak jsem táhl tmel v rohu
Celou šířku špachtle jsem nevyužíval, kraje jsem držel čisté, aby v tmelu nedělaly velké rýhy. Tmelem jsem vyplnil schod u rohové pásky a roztáhl ho na délku, kterou jsem zvládl stáhnout.
Při dalším tahu kraj špachtle překrývá hotový kus. Musí být čistý, jinak bych na hotovou část vytlačoval přebytek tmelu. Naučit jsem se musel hlavně přítlak: tlačil jsem na tu stranu špachtle, kam jsem pokračoval. Drobné bublinky mě netrápily, počítal jsem s tím, že je překryje finální jemná vrstva.
Ve spoji se vždycky udělá hranka, nějaký milimetr, a ta jde strhnout bez broušení. Na prvním roztažení mi šlo o to, aby v rohu nebyly velké vlny. Kde se potkávají tři stěny, vyřešil jsem většinou jen jednu stranu. Zbytek jsem nechal na další průchod, jinak bych si rozbil spodní hranu.
Hranky strhnout místo broušení
Když byla první strana rohů hotová, vrátil jsem se na začátek. Sáhl jsem na tmel, a když jsem dotekem nic nepoškodil, byla plocha zaschlá a hranka ještě poměrně čerstvá. Ostřejší menší špachtlí jsem hranky srážel do roviny (od 7:58). Nejtěžší je trefit správnou chvíli a vůbec si na to vzpomenout.
Ve složitém koutě vznikala rýha pokaždé, když jsem střídal strany, takže jsem s ní přestal bojovat. Když někde zůstal defekt, vyřízl jsem ho ostrým nožem a přetmelil. Nic lepšího mě nenapadlo.
Pak přišla druhá strana rohů. Tmel na pásce schne rychleji, takže chvíli to vypadá, jako by páska přetmelená nebyla.
Tmelení spár sádrokartonu do šířky
Zbylý Rifino jsem dal do podélných spár, které byly propadlé. Dělal jsem raději tenkou vrstvu, tmel se jednoduše přidává, ale blbě ubírá. Široká špachtle má po stranách takovou rezervu, že tmel nikam nepřeteče.
Příčné spáry jsem kontroloval přiloženou hranou špachtle, pod kterou prosvítalo světlo. Chtěl jsem je roztáhnout aspoň na šířku té špachtle, aby páska a boule nebyly vidět. Zbylý tmel jsem spotřeboval na boky. Zbytek jsem chtěl dát na první příčnou spáru. Na příčné spáry jsem kvůli velké spotřebě používal levnější tmel. Potřeboval jsem nahnat pár milimetrů do šířky, ne hladký povrch. Bublinky mi nevadily, protože to celé přijde přetmelit jemnějším tmelem.
Nejdřív jsem jen překryl pásku, která z tmelu lezla. Širší tahy šly až po zaschnutí, a tak jsem pokračoval další den. Spáru jsem znovu přeměřil špachtlí a jemnějším tmelem ji roztáhl nahoru i dolů.
Zatímco spáry schly, dokončoval jsem rohy. Hotový roh má u nás tři vrstvy: osazení pásky, přetmelení a třetí úplně jemnou do ztracena. Přechod jsem kontroloval i rukou. Kde jsem cítil chybku, strhl jsem ji špachtlí, jinak přetmelil. Jemné přebroušení zůstávalo jako poslední možnost.
Tmelení u pohledového sloupu a trubky
Otvor pro trubku větrání s rekuperací jsem vyřízl větší, než bylo potřeba. Trubka mi při stahování stropu fakt překážela. Mezeru jsem chtěl vyplnit tmelem, aby trubka nelítala a dala se pak zaříznout do roviny se stropem. Ventil otvor překryje asi o 1,5 cm na každou stranu, takže praskání tu neřeším. Možná by bylo lepší mezeru vypěnit, ale ověřené to nemám.
Ani otvor kolem pohledového dřevěného sloupu se mi nepovedl přesně a v rohu zůstala větší mezera. Na nic lepšího než kus kartonu jsem nepřišel. Karton jsem zastrčil do spáry tak, aby kopíroval tvar sloupu a tmel se nenapatlal až ke dřevu (od 17:28).
Po celoplošném tmelení jsem karton vytáhl a kolem sloupu zůstala úzká spára. Tu ještě začistím a vyjedu akrylem, protože sloup je pohledový. Dřevo pracovat bude, takže praskat to tam bude. Jak se ten detail bude chovat dlouhodobě, zatím nevím.
Vikýře a strop vícekrát
Roh na jedné straně vikýře byl po prvním roztažení o dost lepší. Na druhé straně jsem pásku neosadil přesně a vyjela do prostoru. První vrstva ten propad nevyplnila, takže jsem počítal ještě s jednou až dvěma vrstvami do větší šířky.
Bočnice vikýřů proti oknu a strop jsem tmelil vícekrát, protože na nich boční světlo ukáže každou chybu. V přízemí jsem některá místa podcenil a po výmalbě tam boule vidět byly. V jednom pokoji jsem stejně podcenil rýhy a skoky v napojení rohů. Zpětně bych tady mohl rovnou přejít na Q4: tmel válečkem po celé ploše ve vrstvě milimetr až dva. Možná by to bylo rychlejší, jenže to zatím neumím.
I malý pokoj znamenal hodně návratů. Šlo to ale dělat po hodině nebo dvou a mezitím dělat něco jiného. K některým místům jsem se vracel zhruba dvakrát častěji než profík, ale výsledek snad bude dobrý.
Kolik vrstev na celoplošné tmelení Q3
Před celoplošným tmelením už pod přiloženou, zhruba metrovou špachtlí žádná mezera nebyla. V rozích jsem ještě hledal rýhy a skoky, které jsem chtěl strhnout nebo doplnit silnější vrstvou. Počítal jsem aspoň se dvěma celoplošnými vrstvami, místy se třemi.
Po první vrstvě tmel tam, kde jsem začínal, už bělal a docela proschl. Tenká celoplošná vrstva ale bouli ani velký propad nevyřeší, zahladí jen vrypy po špachtli. Druhá vrstva měla vyřešit zbylé chyby a třetí měla být finální.
V předchozích místnostech jsem některé plochy dělal čtyřikrát, pětkrát, protože jsem to pořád dělal blbě. Dával jsem moc tmelu a pak zadělával zuby. Tentokrát jsem dával tmelu pomálu a stahoval ho rovně podle hrany špachtle. Naklopená špachtle roznáší tmel do šířky, a na to jsem si při finálním stahování dával pozor.
Kontrola tmelení bočním světlem
Při poslední vrstvě ve vikýři svítilo slunce pod úhlem a ukázalo každou pidi nedokonalost. Ve skutečnosti byla plocha docela rovná.
Při tmelení stropu a rohů občas kápl tmel na stěnu. Omítky máme hlazené a při strhávání tmelu se jejich povrch někdy odloupl, takže jsem ho doplňoval. Zbylé vady jsem si označil, abych na ně nezapomněl, a opravy jsem měl zhruba z 80 % hotové. Před penetrací to možná ještě projdeme večer s čelovkou nebo jiným světlem pod úhlem. Po výmalbě by všechno vylezlo.
Jemné broušení na závěr
Po dokončení vikýře jsem prošel plochy a hledal přehlédnuté rýhy. Většinu šlo strhnout špachtlí. Poprvé jsem vzal do ruky i brusné hladítko a lehce jím ohladil ostré rohy a přechody tmelu na omítku, aby na nich nezůstala hranka. Moc se neprášilo. Na stropě jsem v bočním světle našel ještě pár míst ke stržení.
Vyplatilo se nám celoplošné tmelení sádrokartonu Q3?
Na hodiny celoplošné tmelení Q3 spočítat neumím, ale kroků je mnohem víc než u běžného tmelení. Počítám do toho i papírové pásky do rohů, které zabraly dost času. Kdo do rohu dá jen akryl, ušetří spoustu času, jenže to není srovnání stejné práce.
Jestli papírové pásky v rozích vydrží, rozhodne čas. Třeba se za pár let ukáže, že to celé vypraskalo. Nebo že to byly nejlépe ušetřené peníze, protože rozdíl v ceně proti dražším páskám je obrovský. Před penetrací a výmalbou přišlo na řadu broušení pohledového krovu.
Díky, dotaz máme.
Přečteme ho a zveřejníme s odpovědí tady. Když jste nechali e-mail, dáme vám vědět.
Časté otázky k tomuto dílu
Kolik vrstev tmelu jsme dali na Q3?
Vnitřní rohy měly tři vrstvy: osazení pásky, přetmelení a jemnou finální. Na celou plochu jsem počítal aspoň se dvěma vrstvami, místy se třemi. Bočnice vikýřů a strop jsem vyrovnával opakovaně.
Kolik tmelu nám padlo na celý dům?
Na celý dům nám padlo určitě aspoň 100 kg tmelu. Přesně to spočítané nemáme, kupovali jsme vždycky pár pětikilových balení, když tmel došel.
Vyplatí se na tmelení široká špachtle?
S širší špachtlí to šlo znatelně rychleji, ale zvládne se to i s menší. Střídali jsme obě a stačila nám obyčejná špachtle, žádná drahá.
Text vznikl s pomocí AI ze snímků ze stavby popsaných po jednom, z mluveného slova ve videu a z našich odpovědí pod videem. Publikováno , aktualizováno .
