Základ gabionové zídky ve svahu

Koše jsme spojili spirálami na volné ploše, ve výkopu je přivázali k lešenářským trubkám a srovnali podle provázku zhruba na jeden prst.

Proč opěrná zeď z gabionu místo svahu

Gabionovou zídku jsme stavěli poprvé v životě a jak už to u nás bývá, zase ve svahu. Terén na konci pozemku klesá a tvoří stráň směrem k plotu. Na poslední chvíli jsme se rozhodli, že tu postavíme ještě jednu zídku, snad už poslední.

Svahovat jsme to nechtěli. Ukousli bychom tím pár metrů na konci pozemku a zbyl by nevyužitý prostor, o který by se špatně staralo. Zídka nám navíc vyřeší cestu dolů na spodní plochu, protože do ní půjdou udělat schody. Přidělali jsme si tím práci, se kterou jsme nepočítali, a tak jsme se do ní pustili co nejdřív.

Ruční výkop v kamenitém podloží

Výkop jsem kopal ručně a každé kopnutí bylo kvůli kamenům problém. Stavíme na skále a šutrech. Jeden macek ležel samozřejmě přímo v místě, kde se mění výška základu a bude schod. Obkopával jsem ho a páčil už asi půl hodiny. Kdyby zůstal, musel bych síť dole vyřezávat, a do toho se mi vůbec nechtělo. Myslím, že by to vadilo i konstrukčně, koše jsem chtěl založit na rovince.

Základ gabionu ve svahu po stupních

Výkop jsem nakonec rozdělil do víc výškových stupňů, než bylo v plánu. Když člověk kope ručně, rozmyslí si, jestli bude těch 25 cm kopat ještě o dva metry dál. Sítě se naštěstí dají docela jednoduše přizpůsobit. V každém stupni leží štěrk zhruba v jedné rovině a s dalším stupněm se zase o kus zapustí. Zvenku bude zídka zapuštěná do terénu, takže schody v základu vidět nebudou. Ušetřilo nám to práci i štěrk, kterého by jinak bylo docela dost.

Výkop jsem ještě kousek protáhl, protože jsem řešil, jak budou vycházet pole plotu. Dokud nebyly vytyčené rohové sloupky, byla to trochu složitější matematika. U odskoků jsem dopředu tušil další problém: štěrk z vyšší úrovně se bude sypat do nižší.

Štěrkové lože a náklon proti svahu

Štěrk v základu přesahoval budoucí koše asi o 10 až 15 cm ven a rezervu měl i na druhé straně.

Pak bylo potřeba štěrk ještě jednou pořádně zhutnit a teprve potom finálně vyrovnat, protože si sedne. Při vyrovnání jsem chtěl na jedné straně ubrat a na druhou přidat. Tak měl vzniknout mírný náklon proti svahu, který bude zídka držet. Je malý, ale potřeba je. Chtěl jsem ho mít už v základu, protože samotné koše se podle mě naklopit nedají. Jistý jsem si tím nebyl, s koši jsem do té doby nedělal.

Jaká oka sítě na kterou stranu gabionu

Sítě na koše jsme si předem roztřídili podle rozměrů a velikosti ok. Druhů je docela dost a takhle je při hledání nemusíme pořád přeměřovat. Velikost ok mi začala dávat smysl, až když mi ji vysvětlil prodejce gabionů. Některé strany jsou pohledové, jiné budou zasypané zeminou.

Do košů jsme měli kamenivo frakce 63/125. Frakci jsme volili tak, aby kameny nepropadávaly menšími oky na pohledových stranách. Největší a nejpěknější kameny přijdou dopředu. Koše jsme chtěli částečně skládat a částečně sypat. Vzadu kámen nakonec podrží zásyp zeminou. Během stavby jsme si ale museli dávat pozor, aby nevypadával.

Jak jsou oka sítí otočená, jsem vlastně nerozhodoval já. Takhle nám sítě nastříhal prodejce. Ze spojovacího materiálu jsme měli připravené spirály a výztužné háčky.

Sestavení gabionových košů spirálami

Koše jsme sestavovali na volné ploše na trávě, protože se spirálami je potřeba mít kolem sebe prostor. Spirála má metr. Na dvoumetrový koš jsme proto dávali dvě, jednu z každého konce. Vyrábějí se i dvoumetrové, ale s metrovými se nám dělalo líp. Jsou o kousek delší, takže se uprostřed spoje chvíli překrývají.

U kratších košů spirály přesahují ven do výkopu, to se zasype a nevadí. Některé sítě jsou ale dělané na míru na 80 cm a tam spirály koukaly nad koš. Bylo potřeba je zkrátit, a určitě ne flexou.

Hotové koše jsme nosili do výkopu po zhruba čtyřech metrech. Jsou docela lehké a ve dvou to šlo úplně v pohodě. Každý koš končí přepážkou a délky jsme přizpůsobili terénu: někde metr, jinde dva metry nebo půl metru. Ve výkopu jsme pak sousední koše ještě dovázali k sobě přes bočnice.

Rovnání košů lešenářskými trubkami

Když jsme koše postavili do výkopu, bylo mi chvilku zle. Celé se to kroutilo a vypadalo to hrozně. Pomohly dlouhé lešenářské trubky, které jsem si půjčil (od 10:24). Měl jsem tři, takže jsem je chtěl posouvat dál, jak bude stavba postupovat. Síť se při plnění kamením různě roztahuje a trubka jí má dát tvar.

Síť jsem k trubce vázal obyčejným tenkým drátem. Silnější by byl asi lepší, jenže ten jsem neměl, takže jsem vázal častěji.

Bočnice jsme rovnali podle provázku nataženého podél celého pozemku. Mezi sítí a provázkem jsem nechával mezeru asi na jeden prst. Z dálky to pak vypadalo docela rovně. Rovinnost bylo potřeba vyřešit hned, protože jakmile se koše začnou plnit, zpátky už to nepůjde.

Odskoky ve štěrkovém základu

Odskoky komplikují práci vždycky, v základových pasech domu i tady. Štěrk se v nich hrne z vyšší úrovně dolů.

V každém odskoku jsem štěrk nejdřív odhrabal (od 11:57). Sítě jsem položil a vyrovnal podle vodováhy. Výšku odskoku jsem hlídal i počtem ok. U odskoku jsem pak vyskládal větší kameny, aby se štěrk neprosypával ven. Teprve potom jsem štěrk vrátil a dosypal.

Štěrk v základu byl trochu hrubý. Každý kámen, který se blbě otočí, síť nadzvedne. Pod položenými sítěmi jsem proto místy ručně odhrabával a posouval jednotlivé kameny. Po vyrovnání odskoků byla síť občas ještě někde nadzvednutá, tak jsem pod ni zpětně dosypal štěrk. Dno má být podložené zhruba celou plochou, aby se pod tíhou kamení neprohýbalo ani nekroutilo. Příště bych do základu zvolil jinou frakci štěrku.

Na milimetr to nesedí, ale u hotových gabionů jsem zblízka viděl totéž. Síť se ve spirálách různě kroutí.

Háčky, přepážky a plotové sloupky

Než se koše zasypou kamením a shora zaklopí, přijdou do nich ještě háčky. Drží boční sítě přesně 50 cm od sebe, aby se kamením nevyboulily ven. Další vnitřní přepážky jsem měl dokonce připravené, jenže jsem je do košů zapomněl dát.

Koše měly víc úrovní, takže nešly postavit najednou. Další patra jsme chtěli přidávat postupně, jak je budeme plnit. V části zídky přidáme ještě jedno patro, vysoké půl metru, a jinde budou schody dolů. Podle mého nákresu to zatím vychází.

Zídka stojí na hranici pozemku a do gabionu přijde i plot. Rozteče sloupků jsem musel rozměřit tak, aby žádný nevyšel přímo na hranu sítě. Viděl jsem, že někdo zakládá sloupky už v úrovni základu gabionu. My jsme pro ně chtěli udělat přípravu až uvnitř gabionu. Kdyby někdo namítl, že je to úplně blbě, bylo by pozdě, protože to už bude hotové.

Zadní strana gabionu a proč bez drenáže

Zadní sítě s oky 10 × 10 cm míří do výkopu. Přijde na ně geotextilie a zasypou se zeminou. Drenáž jsme u této zídky nedělali. Pozemek tu klesá po svahu a se spodní vodou problém nemáme. U zídek, které jsme stavěli dřív, jsme drenáž za opěrnou zdí dělali.

Není to návod, jen ukázka, že se opěrná zeď z gabionu dá postavit svépomocí. Základ a koše šly poskládat docela jednoduše. Nakonec stály koše prázdné a otevřené a vedle nich dvě hromady kamení. Ty jsme do nich rovnali a zkracovali spirály v dalším díle.

Časté otázky k tomuto dílu

Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno 15. 10. 2026, aktualizováno 24. 10. 2026.