Založení příček za jeden den

Postup jsme odkoukali od technika, který nám zakládal nosné zdivo. Příčkovka se do malty jen pokládá, jednu jsem omylem zatlačil a musel ji vyndat.

Příčky nakreslené na desce

Než jsme začali zakládat, prošli jsme si přízemí naposledy bez příček. Půdorysy příček jsme měli nakreslené přímo na desce. Ve zdech nad deskou jsme měli připravené kotvy pro napojení příček.

Při zakládání nosných zdí jsme zjistili, že příčky máme v projektu kótované na 150 mm, přestože cihly na příčky mají 115 mm a zbytek jsou omítky. Lepší je kóty přepočítat na osu příčky.

Nejvíc otravy jsem čekal u krátkých kousků, kterým technik, co nám zakládal první řadu, říkal vajgly.

Příčky jsme zakládali už teď, protože jsme měli půjčenou zakládací sadu a chtěli si ji vyzkoušet. Zvažovali jsme, že první řadu ve druhém patře založíme sami. Přízemí s nakreslenými příčkami je ve videu od 0:00.

Proč je stěna u schodiště z pórobetonu

Středovou stěnu schodiště jsme začali zdít z pórobetonu Ytong, ne z cihel. Její konec bude zaoblený nebo jinak tvarovaný a na to se pórobeton hodí líp. Zároveň jsem si ho chtěl vyzkoušet, ať máme srovnání s cihlami.

Zdil jsem ho na tenkovrstvou maltu a šlo to docela fajn. Proti cihlám na pěnu to ale bylo o dost pomalejší. Maltu jsem musel pořád domíchávat a nechat chvíli odležet. Po zdění pak čekal úklid a čištění všeho, co jsem zašpinil. Navíc bylo potřeba promaltovat všechny spoje.

Jednu věc jsme nedomysleli. Cihla a tvárnice Ytong nemají podle webu výrobců úplně stejnou výšku, takže se řady proti sobě rozjíždějí. K tomu jsem zdil na maltu, a tak jsem nahoře čekal rozdíl minimálně dva centimetry. Nevadí to. Kotvy se do spáry vložit dají i tak, stačí pro ně trochu vybrousit zářez. Kombinovat dva systémy má prostě svoje nevýhody. Stěna u schodiště je ve videu od 2:46.

Jak jsme založili příčky podle laseru

Příčkovky jsme pokládali do zakládací malty, kterou jsem podle laseru a zakládací sady stáhl do jedné roviny. Jak na to, jsme viděli u technika při první řadě nosného zdiva. Celé jsme to tehdy popsali v článku Založení první řady cihel. Zkusit si to sami jsme chtěli na příčkovkách, protože jsou menší a jednodušší.

Rotační laser Bosch GRL 400 H stál na stativu uprostřed místnosti. Maltu jsme nanášeli na desku v pruzích. Byli jsme na to dva: já jsem byl dole u malty a druhý z nás mezitím značil na desku. Na přímém slunci by paprsek vidět nebyl, tam se s laserem pracuje s přijímačem.

Za pár hodin bylo hotovo.

Po založení jsme konečně viděli pokoje. Až zdi vyrostou, budou asi vypadat malé, po omítkách to zase bude v pohodě.

Proč se nám zakládací malta trhala

Na první stěně jsem zakládací maltu roztahoval dlouhým hladítkem, ne trapézovou latí. Chtěl jsem si ušetřit práci. Malta navíc už byla trochu zavadlá a při stahování se různě trhala. Na pár místech jsem s tím pak trochu válčil.

Příčkovku, která ležela trochu nakřivo, jsem musel korigovat. Byla to první stěna, kterou jsem zakládal, takže v ní jsou začátečnické chyby. Na jednu příčkovku jsem omylem přitlačil víc. Jakmile se zarazí, už ji nejde zvednout zpátky, takže jsem ji musel vyndat.

Naučil jsem se, že do příčkovky se při kladení nesmí kopnout ani na ni omylem přitlačit, jen se položí. U nosných zdí to bylo stejné: na cihlu se nesmí tlačit, jinak by se propadla. Další stěna už šla pěkně. Tenké příčkovky se jen nakláněly a v tom směru jsem je musel korigovat.

Čím jsme kontrolovali rovinu příčkovek

Každou příčkovku jsem změřil malou vodováhou a většinou už byla rovně. Na kontrolu celé řady jsem měl kratší trapézovou lať, asi metr a půl. Dokupoval jsem ji hlavně kvůli schodišti, na příčky by se hodila delší. Musel jsem ji často posouvat a s jednou dlouhou latí by se chyby podle mě minimalizovaly.

Technik u nosných zdí projížděl hotovou řadu latí, aby našel cihlu, která vystupuje.

Celé jsme to třikrát přeměřili a vypadalo to dobře. Jednou jsem do hotové příčky i kopnul. Super. Naštěstí už pěkně drží.

Proč byla příčka ráno nakřivo

Jedna příčka se trochu nepovedla. Večer jsem ji domaltoval, drcnul jsem do ní a už jsem to nezkontroloval, protože vodováhu jsem měl uklizenou. Ráno byla nakřivo. Ještě ten den jsem udělal novou a ta už je rovně.

Spodek u ní bude takový hnusný, ale skončí v podlaze, takže to nevadí. Jak jsem novou příčku vyrovnával, trochu se mi zvedla výška a rozjela se vazba. Nahoře, kde přijde překlad, to zase urovnáme v maltě. Jsou to věci, které štvou, ale myslím, že je to úplně jedno.

Jak jsme chtěli napojit příčky na nosnou zeď

Jak příčky napojit, jsem ještě musel promyslet. Mezi sebou je nejspíš budeme zdít na vazbu, aby byly stabilnější. Vedle na pórobetonu jsem si to zkoušel, takže snad to bude pohoda. Tam, kde se příčka potká s nosnou stěnou, jsem ji chtěl promaltovat.

To ale nespěchalo. Přednost dostalo schodiště. Potřebovali jsme ho vybednit dřív, než nám dovezou strop, a pak ho dobetonovat najednou se stropem, až pojede pumpa. Schodiště jsme bednili v dalším dílu. Zakládání bez technika ve druhém patře ukazuje díl Založení první řady svépomocí.

Časté otázky k tomuto dílu

Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno 15. 10. 2026, aktualizováno 26. 10. 2026.