Pod první řadu jsme na původní terén dali geotextilii a štěrk. Největší kameny mají odhadem 70 až 100 kg, takže jsem je převaloval po zemi a vozil na rudlíku.
Žulové kameny na suchou zídku z Polska
V naší zahradě ve svahu nebude o zídky nouze. Po obrubnících a žulových kamenech kolem domu přišla na řadu suchá zídka za domem, skládaná ze žulových kamenů bez betonu.
Kameny jsme objednali přes internet, a to z Polska. Lom máme kousek od nás a jeho žulu dobře známe, jenže v Polsku vyšla stejná žula mnohem levněji. Českou ekonomiku jsme tentokrát nepodpořili, ale co se dá dělat. Co přesně dorazí, bylo trochu překvapení.
Přijela velká souprava se sklápěcím návěsem. Uveze až 26 tun, u nás vysypala něco přes 20. Nejvíc jsem se bál, aby kameny nedopadly na zídku. Pár kamenů odskočilo mimo hromadu, ale dobře to dopadlo. Hromada skončila vedle štěrku, který jsme měli nachystaný na podklad.
Jak velké kameny dorazily
Kameny byly větší, než jsem plánoval. U některých kusů jsem nevěděl, jak s nimi vůbec pohnu, a myslel jsem si, že se bez pomoci neobejdeme. Na jedno auto jsme objednali dva druhy: velké kameny na zídku a menší žulové odseky na dlažbu za domem. Na autě se promíchaly. To nevadilo, stejně jsme všechno museli přebrat a postupně roznést.
Odseky se hodily i k zídce. Velké kameny jsme počítali dokládat a podkládat menšími kusy a mezery ještě prosypat. V hromadě byly i úplně malé úlomky, asi se trochu rozbily při nakládání a manipulaci. Možná i při té ráně, kterou jsme při vykládce slyšeli. To jsem se fakt lekl.
Suchá zídka obloukem podél dlažby
O suchém zdění jsme si něco nastudovali. Podkladů ale moc není a videa skoro žádná nejsou, takže to byl experiment. Chtěli jsme si s tím hrát a zkoušet.
Zídka měla vést za domem podél budoucí žulové dlažby a obloukem pokračovat ke vchodu, kde naváže na chodník. Pod ní bude další zpevněná plocha, nejspíš mlat nebo zase něco žulového. To jsme ještě neměli rozhodnuté. Kombinovat jsme chtěli různé barvy a velikosti kamenů, aby zídka působila přírodně.
Hlavně pohledová zídka
Nad zídkou už žádný svah není, je to vrch louky. Zídku jsme brali hlavně jako pohledovou. Myslel jsem si, že tu terén není potřeba příliš držet. Přesto jsem se snažil dodržet, co jsem se o suchých zídkách dočetl. Kameny jsem chtěl skládat v náklonu proti svahu a za ně dávat štěrk.
Výška se měla měnit. Zídka postupně stoupne zhruba na 60 cm a pak zase klesne za dlažbu. První řada začíná kousek pod úrovní dlažby a nakonec se ještě obsype, možná drobným žulovým štěrkem, který máme.
Podloží suché zídky na původním terénu
Pod zídkou je původní terén, takže jsme ho hutnit nepotřebovali. Nejdřív jsme ho odkopali do tvaru oblouku tak, aby vedle dlažby zůstalo ještě místo. Pás podél obrubníků jsme vyložili geotextilií a vytáhli ji i po odkopané stěně. Do pásu jsme pak navezli štěrk, aby kameny neležely přímo na hlíně.
Abychom mohli skládat, potřebovali jsme kameny rozprostřít a vybírat podle tvaru. Z hromady si člověk nic nevybere, bude rád, že ho nezavalí. Kameny jsme proto odebírali opatrně, aby se hromada neuvolnila. Zranění bylo asi největší riziko celé práce.
Zídku jsme brali jako práci na volné chvíle. Tři dny v kuse to člověk dělat nechce, takže to mělo jít kámen po kameni. Hromada ale nemohla ležet půl roku, na tom místě nás čekaly další práce.
Kameny po 70 až 100 kg
Původně jsem počítal s tím, že kameny odvezu za dům kolečkem a u nejtěžších si vezmu pomoc. Dobrá zpráva byla, že kámen unese i jeden člověk. Špatná, že je to brutálně těžké.
Menší kámen jsem ještě zvedl a odnesl sám. Ten asi třikrát větší jsem už jen převaloval po zemi, naložil na rudlík a na místě ho vyklopil (od 7:21). Kolečko vůbec nepřicházelo v úvahu. Velké kusy jsem odhadoval na 70 až 100 kg, nevážil jsem je. Každý spodní blok je jiný, zhruba 30 × 50 × 50 cm.
Největší kameny jsme dávali do první řady a doufali, že na druhou zbudou menší. Při převalování jsme hlídali, abychom kamenem nepoškodili hotové obrubníky. První tři kameny jsem položil jen zkusmo.
Proč jsme štěrkové lože zvedli
První vrstva štěrku byla moc nízká, a tak jsem se ji rozhodl ještě zvednout. Důvody byly dva. Velké kameny by byla škoda zapustit pod obrubník a pak ještě obsypat. Vypadaly by jako placky, přitom jsou opravdu velké.
Druhý důvod je spodní strana. Dolů jsem dával i tvarově horší kameny, které zespodu nejsou placaté. Lepší stranu jsem vždycky otočil nahoru. Tlustou spodní část jsem potřeboval zapustit do štěrku, aby se horní plocha vyrovnala. V tenké vrstvě to nešlo, takže jsem štěrk přisypával a s kameny ještě hýbal (od 8:06).
Pak jsem krumpáčem odkopával další kus terénu a první řadu prodlužoval. Výš než první řadu jsme se zatím nedostali.
Podloží pod zídku bylo hotové, ale spousta náročné práce nás teprve čekala. To jsme si tehdy ještě ani neuměli představit. Jak jsme zídku skládali, popisuje druhá část.
Díky, dotaz máme.
Přečteme ho a zveřejníme s odpovědí tady. Když jste nechali e-mail, dáme vám vědět.
Časté otázky k tomuto dílu
Jak připravit podloží pro suchou zídku?
My jsme terén odkopali do oblouku, pás vyložili geotextilií a navezli štěrk, aby kameny neležely na hlíně. Původní terén jsme nehutnili. Štěrk jsme pak přisypali, aby do něj šly zapustit nerovné spodky velkých kamenů.
Kde sehnat velké kameny na zídku?
My jsme žulu objednali přes internet z Polska, kde vyšla mnohem levněji než z lomu kousek od nás. Na jednom autě přijelo něco přes 20 tun. Kontakt na dodavatele posíláme přes zprávu na HeroHero.
Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno , aktualizováno .
