Voda v hrubé stavbě a kamna na stavbě

Po týdnu až dvou deště nasákly cihly na dvou stěnách a podle všeho pustily vodu dovnitř. Ty dvě stěny jsme zakryli plachtou. Kamna na stavbě s výkonem 6 kW ohřála jen nejbližší okolí o několik stupňů.

Jak jsme vytápěli hrubou stavbu kamny

Malá litinová kamna s výkonem 6 kW nám v hrubé stavbě ohřála jen nejbližší okolí o několik stupňů (od 0:47). Teplo v domě z toho nebylo, navíc utíkalo nahoru. Aby se něco udrželo dole, museli bychom zadělat všechny prostupy do druhého patra.

Provizorní vytápění patřilo k drobným restům, které jsme dlouho odkládali. Kamna stála na podstavci z cihel. Těch 6 kW je údaj výrobce, velikostí i výkonem jsou podobná klasickým litinovým kamnům. Na topení stavby byla podle nás spíš pro radost. Spálili jsme v nich hromadu stavebního řeziva, na kterém by buřty nikdo opékat nechtěl.

V rohu u pokosové pily vznikla pořádná hromada odřezků latí, i když jsme jich už hodně spálili. Smrkové dřevo ale nic nedává, v kamnech pafne a je pryč. Kdybychom kvalitní dřevo museli kupovat, topení kamny by nebylo účinné ani levné.

Jak jsme vyplnili mezeru nad překladem úřezky cihel

Před instalacemi jsme dodělávali drobnosti, které musely být hotové dřív, než začne další etapa. Jedna z nich byla nad dveřním otvorem: mezi překladem a stropem tam zůstala mezera. Tu jsme potřebovali vyplnit, aby přes ni šla omítka.

Narval jsem do ní úřezky cihel. Zezadu jsem je zapěnil, protože tam bych se s maltou nedostal, a zepředu domaltoval. Zůstal z toho pás hrubé malty se třemi úřezky cihel (od 1:32). Je to improvizace. Jestli to vydrží, jsem si úplně jistý nebyl, ale věřil jsem, že ano, nemá to kam odejít. Před omítkou jsme to chtěli celé přejet perlinkou.

Proč jsme pod schodištěm dozdili předstěnu

Střední stěnu schodiště jsme dřív vyzdili z pórobetonu jen nahrubo. Teď jsme dořezali kousky, které v ní chyběly. Nahoru jsme vybednili rovinku na malý betonový pás, protože beton je pevnější než samotný pórobeton. Jestli stěna zůstane pod omítkou, jsme ještě nevěděli, spíš jsme ji chtěli obložit dřevem.

Odbedňování schodiště bylo docela mordor. Bednění jsem dělal tak, aby se dobře odbedňovalo, a stejně to šlo hůř, než jsem čekal. Podrobně o tom v prohlídce příček.

V podkroví jsme nízkou zeď pod okny dozdili už dřív a nahoře ji zakončili betonovým pásem. Na záchodě jsem dozdil předstěnu, takovou poslední přípravu před instalacemi.

Pod schodištěm jsem z pórobetonu dozdil ještě kousek předstěny. Schodiště tam jde skoro až k zemi a podlaha měla jít ještě o 25 cm nahoru, takže by za ním zůstal nevyužitelný prostor. Před předstěnou měla být polička. Každý metr je dobrý, ale místo musí být pohodlné, aby se nemuselo sahat rukou někam dozadu.

I když to byly drobnosti, dohromady zabraly několik dní.

Proč jsme klimatizaci nedělali

V desce jsme měli připravený prostup z KG potrubí pro klimatizaci. Ústil v otvoru u paty zdi a nakonec ho asi nevyužijeme, protože klimatizaci dělat nebudeme.

Místo ní jsme chtěli zkusit pasivní chlazení venkovními žaluziemi a chlazení podlahovým topením přes tepelné čerpadlo. Od řady lidí jsem slyšel, že to od podlahy nestudí. Radši jsme šli touhle cestou, než mít doma suchý klimatizovaný vzduch. Jestli v podhledech natáhneme rozvody chladiva, jsem tehdy popravdě nevěděl. Spíš ne, chtěli jsme ušetřit. Příprava v desce zůstala, třeba na ni jednou dojde.

Chlazení podlahou jsme zatím nepoužili. Venkovní žaluzie a kvalitní zateplení stačily, takže chlazení nebylo potřeba a klimatizace už vůbec ne.

Jak jsme vysoušeli hrubou stavbu před omítkami

Hrubou stavbu jsme sušili střídáním větrání a topení. Zvenku byly cihly suché, zevnitř vlhké a vzdušná vlhkost byla velká. Do omítek nám zbývalo pár měsíců, takže jsme větrali, topili, větrali a pořád dokola, aby se dům aspoň trochu odvlhčil. Kéž bychom měli tolik tepla, aby samo sušilo zdi zevnitř směrem ven.

Proč do hrubé stavby teče voda u země

Voda u země nám do domu podle všeho přišla z nasáklých cihel. Po týdnu až dvou deště v kuse zvlhly dvě stěny tak, že vodu začaly žrát. Druhé dvě zůstaly poměrně suché. Měli jsme dojem, že suchá cihla vodu spíš odpuzuje a nasávat ji začne, až když na ni dlouho prší.

Střechu, okna, svislou hydroizolaci i izolaci desky jsme měli hotové, a stejně se nám uvnitř u země objevila voda. Menší bazének, a to jsme dům do té doby považovali za uzavřený. Do cihel jsem neviděl, ale voda podle všeho stékala jejich vnitřkem dolů. U paty zdi nemohla ven kvůli svislé hydroizolaci soklu, dolů kvůli hydroizolaci desky, takže ji cihly pustily dovnitř.

Ty dvě stěny jsme zakryli plachtou, ze zbylých dvou stran zůstal dům bez ní. Plachta je dočasné řešení, dokud nebude fasáda. Dům v tomhle stavu nefunguje, chybí mu vrstvy, hlavně omítka, která by vodu odpuzovala.

Že by voda zatékala za zateplený sokl, si nemyslím. Skladba je cihla, hydroizolace, lepidlo a XPS. Může to být ale kombinace a sokl tomu asi nepomohl. Nečekal jsem to a nikde jsem neviděl, že by to někdo musel řešit.

Další na řadě bylo zasekání skříní pro rozdělovače podlahového topení.

Časté otázky k tomuto dílu

Text vznikl s pomocí AI ze snímků ze stavby popsaných po jednom, z mluveného slova ve videu a z našich odpovědí pod videem. Publikováno 15. 10. 2026, aktualizováno 21. 10. 2026.