Pak s druhým odborníkem prošli celý dům s průtokoměrem a každý ventil nastavili tak, aby vzduch došel i do nejvzdálenější větve. U jednoho ventilu jim to trvalo 30 sekund až minutu.
Rekuperace svépomocí, jednotka od odborníka
Rozvody rekuperace jsem dělal svépomocí pod odborným dohledem Zehnderu. Nejdřív potrubí v přízemí, pak ploché potrubí v podkroví. Všechny větve se sbíhají do dvou rozdělovacích boxů pod stropem technické místnosti. Kvůli boxům jsme tam strop snížili asi o 30 cm, ve zbytku patra stačilo snížení mnohem menší. Boxy u Zehnderu řeší i přeslechy mezi místnostmi a v praxi to funguje skvěle.
Montáž, napojení a zprovoznění jednotky jsme se Zehnderem od začátku nechávali odborníkům. Technik měl jednotku osadit a zapojit, uvést celý systém do provozu a zaregulovat přívody i odtahy, aby vzduch proudil tam, kam má.
Jednotka Zehnder Q350 a příslušenství
Naše rekuperační jednotka je Zehnder Q350 s entalpickým výměníkem. Proč jsme ho vybrali, jsme popsali u materiálu na rekuperaci. K jednotce patří předehřívací registr, option box a venkovní mřížka. Všechno bylo skladem a po objednání jsem to měl do pár dnů na stavbě.
Zapojená je do běžné zásuvky 230 V, která má samostatný jistič.
Přívodní a odtahový ventil Luna
Ventily do místností jsme vybrali z řady Luna. Pro přívod a pro odtah je zvlášť varianta. Zepředu vypadají oba stejně. Zblízka mají ale jiný profil, podle všeho namodelovaný přesně pro svou funkci.
Odtahový ventil má navíc na hrdle filtr. S odtahovaným vzduchem jde i prach a další nečistoty a filtr je drží mimo potrubí. Super detail.
Provizorní ventily v nedokončeném podhledu
V podkroví ještě nebyl dotmelený sádrokarton a potrubí trčelo z podhledu v plné délce. Zkrátit ho půjde až při dokončování podhledu. Ventily jsem tam proto nasadil jen provizorně, na zaregulování to stačilo. Drží v potrubí jen na gumovém těsnění, takže je stejně snadno vyndám a podhled můžu dodělat.
Zavěšení jednotky a prostupy ve fasádě
Jednotku osadil a zapojil technik partnerské firmy Zehnderu a dělal to úplně sám. Pověsil ji na stěnu vedle vnitřní jednotky tepelného čerpadla a na horní hrdla napojil kolena potrubí. Šlo mu to rychle a na všechno měl nějakou vychytávku, bylo poznat, že to dělá dlouho. Já jsem v podstatě jen koukal a povídali jsme si, jak to celé funguje. Celá instalace proběhla bez problémů.
Venku pak upravil okraje dvou kulatých prostupů v hotové fasádě. Do nich přišla jedna společná mřížka.
Fasádní mřížka na severní straně
Nasávání čerstvého vzduchu i výfuk odpadního vedou přes jednu kombinovanou mřížku ComfoEdge Dupla. Odpadní vzduch je v zimě teplejší, vychází perforací na čelní desce a stoupá nahoru. Čerstvý vzduch mřížka nasává zespodu. Podle technika tak dům nenasává zpátky vzduch, který z něj právě vyfoukl.
Mřížku máme na severní fasádě. Technik nám u ní od 7:38 vysvětlil, proč je to výhoda. I v horkém létě nasáváme co nejchladnější vzduch, a když se odvětrávají koupelny a záchody, nepřivádíme si do domu zbytečně teplý.
Zaregulování rekuperace průtokoměrem
Zaregulování začalo u protokolu. O každé místnosti jsme si řekli, jakou bude mít funkci a kolik v ní bude lidí. Pracovna je jiná než ložnice. Podle toho odborníci z celého výkonu jednotky rozpočítali průtok každého ventilu.
Pak dorazil druhý odborník ze Zehnderu a s technikem od 5:30 prošli dům ventil po ventilu. Jeden přikládal k ventilu průtokoměr, druhý hlídal hodnoty v protokolu. Ventil odklopili, přitáhli na daný průtok, a když seděl, zaaretovali ho. Plánované kubíky dostali i do nejvzdálenější větve, kterou máme v obýváku.
Zaaretování mi vyhovuje. Až budu malovat, ventil vyndám a nemusím se bát, že si ho rozšteluji. Ventily v jedné místnosti se klidně můžou prohodit, jen musíme vědět, který kam v domě patří.
Na konci si jednotka uložila nastavené parametry a tlakové ztráty při čistých filtrech. Filtry se časem zanesou a ztráta poroste. Podle technika jednotka ví, kam až smí pustit ventilátory, než upozorní na údržbu filtrů.
Kolik vzduchu jde do obýváku a je slyšet?
V obýváku máme dva přívodní ventily, při nominálním výkonu každý asi po 50 m³/h, dohromady 100 m³/h. Většina toho vzduchu přechází do kuchyně, kde odtah bere asi 90 až 100 m³/h. Podle technika tenhle proud brání tomu, aby se pachy z kuchyně šířily dál.
Obývák je navržený na čtyři lidi. Technik počítal s 15 až 25 m³ čerstvého vzduchu za hodinu na člověka podle aktivity, takže je to podle něj velice komfortní přívod.
Při tomhle výkonu jsme v obýváku proudění vzduchu neslyšeli. Slyšet byla jen lednička. Stejný důraz dával technik na ložnice, aby lidi v noci nerušilo žádné bzučení.
Potrubí nad jednotkou zůstalo rozebíratelné
Jednotku jsme potřebovali zprovoznit dřív, než byl hotový sádrokartonový podhled v technické místnosti. Spoje potrubí nad ní proto nejsou finální. Až se bude podhled dodělávat, trubky sundám a protáhnu skrz sádrokarton. Technik mi rovnou nechal kousky pěnové izolační pásky, kterými spoje nakonec obtáhnu.
Štítky na rozdělovací boxy
Další vychytávkou od technika byly samolepicí štítky na popis větví. Popisky jsem si nalepil na trubky u rozdělovacích boxů, takže ty horní samozřejmě už nejdou vidět. Větve si proto dopíšu na štítky a nalepím je přímo na boxy, kdyby bylo někdy potřeba něco řešit.
Displej a ovládání přes Loxone
Přes option box ovládáme jednotku jen jednou věcí, vstupem 0 až 10 V z chytré domácnosti. Jednotka má prioritně poslouchat tenhle vstup a napětí na něm počítá Loxone z čidel vlhkosti, CO₂ a magnetů na oknech. Ty volty jsou výsledkem logiky, kterou si v Loxone nastavuji sám.
Displej na jednotce zůstane jako nouzový, kdyby měl Loxone problém. Musím ho ale pochválit: je dobře čitelný a dotyková tlačítka fungují. Občas se stává, že něco vypadá pěkně a nefunguje to. Tady je to podle mě udělané dobře. Po zaklopení krytu svítí jen malá dioda, aby jednotka brala ještě méně energie.
Vlhkost v novostavbě a koupelna bez čidla
Novostavba má zpočátku víc vlhkosti, i když jsme dlouho větrali. Při zprovoznění jsme měli v domě kolem 60 až 70 % a to jednotka zvládne hravě.
Zaujala mě funkce, která hlídá vlhkost v odtahovaném vzduchu z celého domu. Když se někdo začne sprchovat, jednotka podle odtahu pozná, že vlhkost stoupla, i když v koupelně žádné čidlo nebylo. Přidá výkon a po vyvětrání se vrátí do normálu. Na CO₂ je podle mě potřeba externí čidlo. Proč jednotka s entalpickým výměníkem řídí výkon podle vlhkosti a co znamená její účinnost, vysvětlujeme v článku Jak funguje rekuperace.
Jednotka teď jede v automatickém režimu a o větrání se starat nemusím. Možností a funkcí má milion a budu je dostudovávat postupně. Tím je rekuperace zatím uzavřená.
Na co se lidé ptali
Zeptat seOtázky z komentářů pod videem vlastními slovy, s naší odpovědí.
-
Máte rekuperaci na samostatném přívodu 230 V, nebo je zapojená do zásuvky?
Odpověď Cesty za bydlením
Rekuperace je zapojená do zásuvky 230 V, která je na samostatném jističi.
-
Potřebuje vaše rekuperace externí čidla vlhkosti a CO₂, nebo si všechno vyhodnotí sama?
Odpověď Cesty za bydlením
Naše jednotka si sama vyhodnotí jen vlhkost. Pokud chcete měřit CO₂, myslím, že je potřeba mít externí čidlo.
-
Jak jsou u rekuperace vyřešené přeslechy mezi místnostmi?
Odpověď Cesty za bydlením
U Zehnderu přeslechy řeší rozdělovací boxy a v praxi to funguje skvěle.
Díky, dotaz máme.
Přečteme ho a zveřejníme s odpovědí tady. Když jste nechali e-mail, dáme vám vědět.
Časté otázky k tomuto dílu
Je rekuperace v domě slyšet?
U nás jede většinu času asi na 150 m³/h a v domě je jen lehký šum. Na plný výkon je slyšet. Záleží na tom, jestli je dům zděný, nebo dřevostavba, na dveřích a na umístění technické místnosti.
Musí mít rekuperace s entalpickým výměníkem odvod kondenzátu?
Naše jednotka na odpad připojená není, přípravu jsme nevyužili. Dole má špunt k malé nádržce, ze které jsem v prvních měsících trochu vody vypustil. Po roce už žádný kondenzát nevzniká.
Pozná rekuperace otevřené okno?
Naše sama ne. Povel ke snížení výkonu jí musí dát jiný systém, u nás to dělá chytrá domácnost.
Odpovědi k tématu dílu
Text vznikl z přepisu videa s pomocí AI a vychází jen z toho, co ve videu zaznělo a je vidět. Publikováno , aktualizováno .
