Sekání pozemku
Jako první práce na nově předaném pozemku nás čekalo sekání. Normálního člověka by asi naštvalo, že mimo předání pozemku rok po termínu ho navíc dostane neposekaný. Ale když máte ženu z Valašska, tak to je dobrá zpráva 🙂 Ta se na to těšila celé léto a ta pro ni příprava staveniště začala oblíbenou činností. Sekání muselo proběhnout kvůli dobrému počasí dřív, než byl domluvený geodet na vytyčení rohů parcely, takže jsme opět vytáhli telefony a s GPS se snažili odhadnout, kde to asi bude. Raději jsme vzali víc, než míň. V Bauhausu jsem si půjčil profi křovinořez za 200,- na den a za 5 hodin bylo posekáno.
Po dvou letech čekání jsme si opravdu užili i takovou práci, která stavbou ještě ani nezavání, ale už děláte něco na svém 🙂 K nářadí se budu postupně vyjadřovat v dalších článcích, ale obecně je potřeba rozlišovat co se vyplatí a nevyplatí vlastnit. Každé nářadí něco stojí a pokud vás práce s ním má bavit, nemůže se jednat o nejlevnější produkt na trhu. Mohl jsem sice koupit vlastní sekačku za 3000,-, ale předpokládám, že práce by šla mnohem hůř, pokud by vůbec přežila to, jak jsem jí dával zabrat. Navíc na louce občas narazíte na nějaký ten kámen, i když jste opatrní. Půjčení profi sekačky na jeden den i s benzínem za 250,- beru jako dobrý deal.
Stavební bouda
Po krátké kalkulaci kolik by stál jen materiál si postavit vlastní boudu ze dřeva jsem rychle sáhnul po jednoduché a efektivní alternativě ve formě plechové garáže. Narazíte na ni často, protože pořizovací náklady jsou levnější, než kdybyste se cokoli snažili vyrobit a funkci bezpochyby splní. Pokud nám ji vítr neodnese, tak ji možná ještě prodáme 🙂 Objednávku jsem vytvořil na webu garaze-levne.cz a v srpnu 2022 jsem za ni zaplatil 16900,- i s dopravou a montáží. Jelikož doba dodání byla 1-4 týdny, raději jsme podklad připravili dřív, aby nás nepřekvapily. Stačilo na určeném místě vytvořit rovinu o rozměrech 5x3m, což jsou vnější rozměry boudy. Jako podklad jsme zvolili obyčejné betonové nášlapy 30x30cm a budoucí rohy boudy jsme umístili na jejich střed. Alespoň jsme si mohli procvičit práci s pásmem a měření úhlopříček, které se později bude hodit.
Zazvonil telefon a tam polák. Moc jsem mu nerozuměl, ale bylo mi jasné, že se něco děje a že mám asi vyrazit na pozemek. Borec se mi asi snažil říct, že jsou na místě a chtěl se ujistit, že boudu postaví se správnou orientací dveří. Ale nekecám, neuměl ani jedno slovo česky, ale rozuměl. Tak jsem mu řekl, ať počká. Jenže když jsem za 15 minut dorazil, bouda už stála. Naštěstí na správném místě a se správnou orientací. Borci to mají opravdu zmáklé a do 20 minut byli hotoví. Bouda je zamykatelná od výroby a dostanete k ní dva klíče. Na dveřích jsou připravené oka na další zámek.
Já jsem už byl naštěstí připravený na kotvení boudy k zemi. Jsme na kopci a často hodně fouká. Bylo by nemilé o boudu přijít hned první den 🙂 Zvolil jsem cestu přitlačení spodního profilu k zemi pomocí patek. Flexou jsem uřezal jednu ze čtyř hran, takže vznikla plocha, kterou je možné spodní profil zajistit proti odlepení od země. Není to kdoví co, ale myslím, že to drží docela dobře. Navíc v boudě jsou palety, abychom neměli materiál položený na zemi a ty palety jsou na kraji položené tak, že taky přitlačují konstrukci garáže. Nejdříve jsme si říkali, jak si vnitřek garáže vyskládáme betonovými dlaždicemi, poté že ji alespoň vysypeme štěrkem… však co, hlína je taky dobrá.
Stavební plot
Proč říkáme všemu „stavební“? No protože to je opravdu jen na stavbu a pak to přijde odstranit. Adekvátně tomu účelu věnujeme finance a čas. Věci, které mají být natrvalo chceme mít udělané dobře, ale investovat hodně peněz do něčeho, co se určitě zničí, nebo časem odstraní nám nedává smysl. U plotu jsme přemýšleli nad variantami, ale nakonec jednoznačně vyhrála kombinace dřevěných, impregnovaných kůlů a lesnického pletiva. Životnost by měla být alespoň 3 roky a dá se případně jednoduše opravit. Bránu taky nebudeme řešit a bude řešená také lesnickým pletivem na kůlu.
Následovala další návštěva půjčovny, tentokrát pro půdní vrták. Pronájem stál 350,- na den včetně tří velikostí vrtáků. My jsme si vzali ten nejmenší (8cm) s tím, že kůly máme 6cm kulatinu. Věděli jsme, že tam bude vůle, ale menší vrták k dispozici nebyl a širší kůly taky ne.
Vrtání šlo opravdu jako po másle a byla to nejpříjemnější práce z celé realizace plotu. Jedna 30cm díra trvala maximálně 20 sekund. V této hloubce nebyly žádné kameny a kořeny v okolí taky nejsou. Takže po natažení provázku a rozměření rozteče jsme měli vyvrtanou první řadu za pár minut a mohli jsme začít zatloukat. Kůl jsme zasadili do diry, Verča držela a já jsem do něj mlátil kladivem. To trochu pomohlo, ale důležitější bylo kladivem udusat zeminu okolo kůlu, zatímco Verča vodováhou hlídala svislost. Po několika úderech do země se kůl pěkně zafixoval. Lepší by bylo kůl obsypat štěrkem a udusat to s ním, ale žádný jsme v té době neměli. Počasí nám vyloženě přálo, jak už to v Liberci bývá, takže jsme museli práci několikrát přerušit. Kůly byly na místech cca za 3 hodiny.
Příprava kůlů skončila a tím i ta příjemnější práce. Začalo natahování pletiva. Ne, že by to bylo namáhavé, ale měl jsem u toho trochu nervy, protože ať to pletivo šponujete jak chcete, nikdy není napnuté. Považuji to za nadlidský úkol. Zvolili jsme techniku, kdy jsme na jeden kůl připevnili pletivo téměř v každé řadě drátů zatloukacími sponkami, kůl jsme zapřeli a já jsem pletivo u následujícího kůlu napnul téměř celou váhou. Mezitím Verča zatloukla několik sponek a když jsem povolil, pletivo opravdu drželo. Mohla tedy v klidu dotlouct zbytek sponek a já jsem odvinul pletivo k dalšímu kůlu. Většinou jsme začínali odspoda a napínal jsem celou váhou jeden drát po druhém. Když dojdete k pátému, tak vidíte, jak první už je volný… no, z dálky to vidět není a plot slouží opravdu jen jako vytyčení naše teritoria. Myslím, že by ho sundala i srnka. Po dokončení bylo milé překvapení se konečně podívat, jak je náš pozemek velký. Dokud tam plot nebyl, museli jsme si hranice jen představovat.
Voda
Nebudu komentovat proč, ale stále nebylo možné se připojit na připravenou vodovodní šachtu. Věděli jsme, že ideální zásobník bude standardní IBC nádrž, ale jak ji naplníme? Objednávat cisternu se mi moc nechtělo, ale napadlo nás, proč bychom nevyužili našich libereckých dešťů? Naše stavební bouda má 15m2, tak jsme se rozhodli, že ji osadíme okapem. Příprava spočívala pouze v nákupu 3m rýny, profilů na uchycení a neperforovaného potrubí. Profily jsou hodně tvrdé a nemám k dispozici ohýbačku, takže jsem je musel trochu naříznout, aby se daly natvarovat. Zrovna taková blbost byla o dost náročnější, než jsem čekal, ale podařilo se a po připevnění okapu jsme se mohli kochat tou nádherou, kterou jsme stvořili 🙂 Teď už nezbývalo než čekat na první déšť. Kdo znáte Liberec asi tušíte, že jsme nečekali dlouho.
Jestli si říkáte, proč jsme dali nádrž po svahu nahoru a ještě ji zdvihli, gratuluji vám, máte kritické myšlení. Každopádně toto není omyl, ale tato strana je pro nás přístupnější ze stavby a vytváří i trochu slepé místo na materiál směrem od cesty. I tak jsme za prvních 14 dní nasbírali 550 litrů. Následuje skrývka ornice.
